ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.67.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 67/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky B. S., rozsudkem Obvodového soudu Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 13. 1. 2006, sp. zn. 13 Ls 103 Js 520/05, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §1, §3, §33 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Kleve, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2006, byla B. S. uznána vinnou trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let.
Uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění soudu tím, že přicestovala dne 8. 8. 2005 z Nizozemí pronajatým vozidlem přes hraniční přechod E.–A. do Spolkové republiky Německo, přičemž jako kurýr drog pro objednatele jménem „M.“ sebou vezla 4 kg hašiše, který předtím převzala v A. Hašiš, který byl objeven při celní kontrole, přičemž šlo o množství 3 959,5 g s obsahem cca 13 % účinné látky (499,3 g tetrahydrocannabinol), měl být dovezen do České republiky a zde předán objednateli, za což byla odsouzené slíbena odměna ve výši 1 000 EUR. Převážená droga pak měla být prodávána třetím osobám, což odsouzená věděla.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 20. 6. 2007, pod sp. zn. 399/2007–MO–T/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 25. 6. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená B. S. je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená B. S. se pro finanční prospěch dopustila úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti proti negativním vlivům vyplývajícím z nelegálního a nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednala přitom v takovém rozsahu (dovezla velké množství omamné látky), že již lze tuto její činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch