ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.70.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 70/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. července 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. K., rozsudkem Zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 18. 12. 2006, sp. zn. 35 Hv 193/06m, pro trestný čin krádeže dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1 a č. 2, §130 druhá věta druhý případ a §15 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 18. prosince 2006, byl J. K. uznán vinným trestným činem krádeže dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:
- v nočních hodinách z 15. na 16. ledna 2005, vnikl do tří různých soukromých objektů, a to tak, že ukroutil a odlomil válcový zámek jejich vstupních dveří, a následně z nich odcizil finanční hotovost ve výši 704 EUR a potraviny přibližně v hodnotě 10 EUR,
- v nočních hodinách z 15. na 16. ledna 2005, vnikl do tří soukromých objektů (mimo jiné též do obytného domu), a to tak, že ukroutil a odlomil válcový zámek jejich vstupních dveří, a pokusil se zde odcizit blíže nezjištěnou finanční hotovost,
- blíže nezjištěného dne v období od 22. července do 10. srpna 2006, vnikl do soukromého objektu, a to tak, že ukroutil a odlomil válcový zámek vstupních dveří, a následně zde odcizil finanční hotovost, troje hodinky, různé řády z 1. a 2. světové války, zlomkové zlato, poplašnou pistoli, staré stříbrné mince, laptop a stvrzenky za parkování, to vše v hodnotě 7 208 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle §247 tr. zák. a §8 odst. 1, §247 tr. zák., a trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. K. se opakovaně dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Nebezpečnost jeho jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. července 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík