ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.71.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 71/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. K. rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 27 Hv 95/06g, a to pro trestný čin přechovávání podle §164 odst. 2, 4 věta první, první a druhý případ trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání osmnácti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, který nabyl právní moci dne 14. 9. 2006, byl R. K. uznán vinným trestným činem přechovávání podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky
a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání osmnácti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že vědomě a chtěně přechovával odcizené automobily, a to v době mezi březnem a dubnem 2006 tři automobily tov. zn. BMW X5 černé barvy a dne 29. 4. 2006 automobil tov. zn. BMW X5 3,0 D, jehož majitelem byl H. P. F., přičemž všechny uvedené vozy odsouzený převzal v I. a vezl je přes R. do P.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 21. 6. 2007, pod sp. zn. 221/2007–MO–T/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 25. 6. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený R. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podílnictví podle §251 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. K. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spočívající v udržování stavu vzniklého předchozí majetkovou trestnou činností jiné osoby. Jednal přitom v takovém rozsahu (v celkem čtyřech případech se podílel na přepravě odcizených automobilů vysoké hodnoty na území jiného státu), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2007
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch