ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.86.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 86/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky O. J., rozsudkem Obvodového soudu Landsberg am Lech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 2005, sp. zn. 2 Ls 304 Js 147826/04.
Odůvodnění:
Dne 17. července 2007 pod sp. zn. 233/2007-MO-T/6 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání odsouzení občana České republiky O. J., rozsudkem Obvodového soudu Landsberg am Lech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 2005, sp. zn. 2 Ls 304 Js 147826/04.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení O. J. rozsudkem Obvodového soudu Landsberg am Lech, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 2005, sp. zn. 2 Ls 304 Js 147826/04, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 17. srpna 2006, sp. zn. 11 Tcu 98/2006, když rozhodl o zaznamenání údajů o odsouzení O. J. rozsudkem Zemského soudu München II., Spolková republika Německo, ze dne 10. března 2006, sp. zn. 5 KLs 36 Js 37811/04, a to pro trestný čin těžké krádeže spáchaný ve skupině, k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, při současném zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 19. září 2005, sp. zn. 8 Ls 23 Js 22207/04, Obvodového soudu Öhringen, Spolková republika Německo, ze dne 14. července 2005, sp. zn. 3 Ls 14 Js 2321/05, a Obvodového soudu Landsberg/Lech, Spolková republika Německo, ze dne 12. října 2005, sp. zn. 2 Ls 304 Js 147826/04. Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení O. J. rozhodnutím Zemského soudu Mnichov II., se zahrnutím trestů z rozsudků Obvodového soudu Ingolstadt, Obvodového soudu Öhringen a výše uvedeného rozsudku Obvodového soudu Landsberg/Lech zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík