ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.95.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 95/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. Č. , rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 3 KLs 421 Js 21595/06, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo a §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a deseti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2006, byl M. Č. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let
a deseti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu poté, co se v P. seznámil s jistým N., kterému vylíčil své finanční problémy a ten mu poskytl půjčku ve výši 100 000 Kč s úrokem 10 % na 3 měsíce, přičemž mu později nabídl, že nemusí půjčku splatit, pokud pojede do A., převezme tam drogy a odevzdá je v P. tím, že aby nemusel splatit uvedenou půjčku, jel dne 8. 5. 2006 se svým osobním automobilem tov. zn. VW Passat, od svého bytu přes hraniční přechod A. směrem na A., přičemž dostal od N. 4 000 Kč na pohonné hmoty. Přes předem sdělené telefonní číslo navázal odsouzený na nizozemském státním území kontakt s jiným N. který mu sdělil, že se setkají u jedné čerpací stanice, což se také stalo. Pak jel odsouzený za N. do jeho bytu v blízkosti A., kde v koupelně spolkl 93 tzv. „bodypacks“, které obsahovaly kokainovou směs. Na základě sdělení příslušných českých orgánů německým orgánům došlo při zpáteční cestě odsouzeného dne 9. 5. 2006 ke kontrole jeho vozidla na nizozemsko–německém hraničním přechodu na německém výsostném území, avšak bezvýsledně. Dne 9. 5. 2006 kolem 22:00 hod. došlo k další kontrole na hraničním přechodu A., avšak opět bezvýsledně. Odsouzený však byl následně dopraven do nemocnice, kde byly tzv. „bodypacks“ objeveny. Tímto způsobem přivezl do Spolkové republiky Německo celkem 643,56 g kokainové směsi s obsahem účinné látky 199,83 g kokainhydrochloridu, přičemž měl v úmyslu tuto drogu dále dovézt do České republiky a předat ji českému N. Odsouzený si byl po celou dobu vědom, že nemá potřebná povolení pro zacházení s omamnými látkami.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 3. 8. 2007, pod sp. zn. 356/2007–MO–T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 7. 8. 2007.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. Č. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Č. se pro finanční prospěch dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti před riziky, vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednal přitom v takovém rozsahu (dovezl velké množství omamné látky), že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2007
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch