ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1042.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1042/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné M. B., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. B., zastoupenému advokátkou, pro 364.683,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 13 Nc 2017/2005, o dovolání Mgr. Romana Vytejčka, soudního exekutora, proti usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. 12. 2006, č. j. 13 Nc 2017/2005-61, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 14. 12. 2006, č. j. 13 Nc 2017/2005-61, se zastavuje.
II. Ve vztahu mezi povinným a soudním exekutorem, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím okresní soud k námitkám povinného změnil příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 3. 7. 2006, č. j. 104 Ex 123/05-64, vydaný soudním exekutorem, tak, že náklady exekuce stanovil částkou 14.375,20 Kč.
Rozhodnutí okresního soudu napadl soudní exekutor dovoláním.
Z ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje (o takovýto případ – viz ustanovení §88 odst. 4, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“ – jde v souzené věci). Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Tím, že soudní exekutor „dovolání“ směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí.
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně trpící touto vadou podle ustanovení §104 odst. 1, věty první, o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000, pod poř. č. 45).
O nákladech řízení rozhodl dovolací soud podle §146 odst. 2, věty první, o. s. ř. (soudní exekutor zavinil, že řízení bylo zastaveno, povinnému žádné náklady v tomto řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2007
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu