ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1778.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1778/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného A. R., zastoupeného advokátem, proti povinné M. A., zastoupené advokátem, za účasti vydražiteky F., s. r. o., zastoupené advokátkou, pro částku 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 Nc 1327/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 5. 2005, č.j. 6 Co 1095/2005-149, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 5. 2005, č.j. 6 Co 1095/2005-149 se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením z 9. 2. 2005, č.j. 4 Nc 1327/2002-142, okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu 1.710.000,- Kč tak, že z ní bude uspokojena:
1. pohledávka soudního exekutora Mgr. P. D. ve výši 322.045,- Kč,
2. pohledávka oprávněného ve výši 543.040,- Kč,
3. pohledávka společnosti F., s. r. o., ve výši 844.915,- Kč.
K odvolání posledně jmenované společnosti (vydražitelky) krajský soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a rozdělovanou podstatu nově rozvrhl tak, že z ní bude uspokojena:
1. pohledávka soudního exekutora Mgr. P. D. ve výši 322.045,- Kč,
2. pohledávka společnosti F., s. r. o., tentokrát ve výši 1.387.955,- Kč.
Odlišné pořadí i výši vydražitelovy pohledávky odvolací soud odůvodnil závěrem, že tato společnost je zástavním věřitelem (§337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), jehož zástavní právo bylo v katastru nemovitostí zapsáno (§337c odst. 5 písm. d/ o.s.ř.) před podáním návrhu oprávněného na nařízení exekuce.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci i existenci vad, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) i b) o.s.ř. – aniž specifikuje, kterému z nich přiřazuje jednotlivé námitky – povinná spatřuje v tom, že okresní ani krajský soud „nerespektovaly příslušná ustanovení o.s.ř., když do rozvrhované podstaty měly zahrnout i výtěžek z exekuce zabavených movitých věcí“, a že „se pak nevypořádaly s otázkou výše pohledávky zástavního věřitele a s otázkou jejího postoupení“. Kromě toho pak další vada řízení podle dovolatelky spočívá v okolnosti, že jí nebylo doručeno rozvrhové usnesení okresního soudu, takže „se proti tomuto usnesení nemohla odvolat“, a posléze ani měnící rozhodnutí soudu krajského.
Dovolání (přípustné podle §238a odst. 1 písm. f/, odst. 2 ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) je důvodné.
Podle §242 odst. 3 o.s.ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Takovou vadou podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. předmětné řízení vskutku trpí. Jak totiž plyne z obsahu spisu, rozvrhové usnesení okresního soudu z 9. 2. 2005, č.j. 4 Nc 1327/2002-142, povinné skutečně doručeno nebylo (doručenka u tzv. referátu soudce na č. l. 143 chybí a i z textu samotného pokynu soudce plyne, že usnesení mělo být doručeno pouze OSSZ v P.; příslušná doručenka tohoto adresáta se také u referátu – jako jediná – nalézá).
Povinná je ovšem účastnicí rozvrhu (§337 odst. 2 o.s.ř.), takže proti rozvrhovému usnesení má právo podat odvolání, z čehož pak dále plyne, že jí takové usnesení musí být doručeno (srov. též vysvětlivku č. 2 na str. 1673 Komentáře k občanskému soudnímu řádu, II. díl. 7. vydání., autorů J. Bureše, L. Drápala, Z. Krčmáře a kol., Praha: C.H.Beck, 2006).
Jestliže okresní soud rozvrhové usnesení povinné nedoručil, a jestliže krajský soud přesto rozhodl o odvolání vydražitelky, zatížil řízení vadou podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., dovolací soud tedy – aniž se mohl zabývat ostatními dovolacími důvody (námitky v nich obsažené nebyly a nemohly být předmětem odvolacího přezkumu) – napadené rozhodnutí podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný (§243d odst. 1 věta první, §226 o.s.ř.).
O případných nákladech exekuce rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu