ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2058.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2058/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné z. p. ČR, Ú. p. P. – s., zastoupené advokátkou proti povinnému J. H., za účasti vydražitele D. Š., a věřitelů O. s. s. z. P. – s., a S., s.r.o., zastoupené advokátem, pro 10 000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Plzni – město pod sp. zn. 73 Nc 650/2002, o dovolání věřitele společnosti S., s.r.o., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29.3.2006, č.j. 13 Co 114/2006-81, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29.3.2006, č.j. 13 Co 114/2006-81,
a usnesení Okresního soudu Plzeň – město ze dne 28.12.2005, č.j. 73 Nc 650/2002-72, se zrušují a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud (poté, co předchozí usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení) potvrdil usnesení ze dne 28.12.2005, č.j. 73 Nc 650/2002-72, jímž Okresní soud Plzeň – město rozhodl po rozvrhovém jednání o rozvrhu podle §337b odst. 1 o.s.ř. tak, že z rozdělované podstaty v částce 60.571,- Kč se pohledávka soudního exekutora Mgr. M. T. na náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 14.590,- Kč uspokojuje v první skupině v prvním pořadí a pohledávka věřitele firmy S., s.r.o. (přihlášená do rozvrhového jednání ve výši 320.526,04 Kč) se uspokojuje ve třetí skupině v prvním pořadí částečně ve výši 45.981,- Kč. Odvolací soud uvedl, že „při úvaze stavu a vývoje judikatury… je nutno náklady exekuce, jakožto náklady osoby pověřené zákonem k výkonu veřejné moci na úseku exekuce, které vznikly při této činnosti, považovat za náklady státu dle §337c odst. 1 písm. a/ o.s.ř.“, v důsledku čehož se tyto náklady uspokojí před ostatními pohledávkami.
Usnesení odvolacího soudu napadla včasným dovoláním věřitelka společnost S., s.r.o., z důvodu, že uvedené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř.). Odvolacímu soudu vytkla, že zvoleným postupem (zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácením věci k dalšímu řízení) došlo ke zbytečnému prodlužování řízení. Soudní exekutor Mgr. M. T. pak nebyl dle jejího přesvědčení „účastníkem řízení a nemá ani jeho postavení“; jím podané odvolání proti rozvrhovému usnesení soudu vydanému v rámci exekuce prodejem nemovitostí bylo tedy podáno osobou neoprávněnou. Exekuční náklady nemají povahu nákladů státu a nelze je vůbec uplatnit v rozvrhovém řízení podle §337c odst. 1 písm. a) o.s.ř.; náklady exekuce nepředstavují náklady oprávněného, neboť nejsou jeho nárokem, v důsledku čehož jejich zařazení do první skupiny nároků dle ustanovení §337c odst. 1 písm. a/ o.s.ř. je nesprávné. Dovolatelka uvedla, že argumentace Nejvyššího soudu k dané problematice, zakotvená ve Stanovisku k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále též jen ex. ř.“), je „vnitřně velmi rozporuplná a v praktické rovině v sobě kumuluje příliš mnoho nejasností
a logických protiargumentů“. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné (§236 odst. 1 o.s.ř.), jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§237 odst. 1 písm. b/, ve spojení s §238a odst. 1 písm. f/ o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb.), a je také důvodné.
Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich obsahového vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné – jako v projednávaném případě – přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o.s.ř.).
Předmětem dovolacího přezkumu je tedy námitka dovolatelky, že soudní exekutor není účastníkem exekučního řízení, resp. rozvrhového jednání, a není oprávněn podat v exekučním řízení odvolání, a dále závěr odvolacího soudu o uspokojení nákladů exekuce v první skupině podle §337c odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Nejvyšší soud ve svém Stanovisku k výkladu zákona č. 120/2001 Sb.,o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 15. února 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod poř. č. 31, konkrétně pak v bodu XVIII. (od něhož nemá důvod se odchylovat ani v dané věci), zaujal názor, že k pohledávce exekutora na náhradu nákladů exekuce se při rozvrhu rozdělované podstaty přihlíží, neboť nelze pominout, že exekuční řízení slouží i k vymožení nákladů exekuce. Je proto logické, že ve fázi jednání o rozvrhu rozdělované podstaty má exekutor postavení účastníka řízení.
Ve zmíněném stanovisku však Nejvyšší soud zároveň vyložil, že pohledávku exekutora na náhradu nákladů exekuce je třeba připodobit k pohledávce oprávněného (nákladů oprávněného), která se podle §337c odst. 1 písm. c) o.s.ř. uspokojuje ve třetí skupině. Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony státu (§52 odst. 2 ex. ř.), z nákladů exekuce náklady řízení „vzniklé státu“ nečiní.
Odlišné právní posouzení, k němuž v dané věci dospěl odvolací soud, tedy správné není a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl uplatněn po právu; Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil, a protože důvody, pro které bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3, věta druhá, o.s.ř).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. listopadu 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu