ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2190.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2190/2006-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného V. P., zastoupeného advokátem, proti povinnému JUDr. V. S., pro 21.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 32862/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2006, č.j. 17 Co 462/2005-48, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 11. 2004, č.j. 13 Nc 32862/2004-5, jímž obvodní soud nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 1. 1998, sp. zn. 18 C 21/94, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Z. Z., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul byl povinnému řádně doručen uložením; okolnost, že některé předepsané údaje pošty jsou uvedeny nikoli na doručence, nýbrž na zadní straně obálky (vrácené soudu zpět s neoddělenou doručenkou), na tom nic nemění. Skutečnost, že by se v době doručení na doručovací adrese nezdržoval, povinný neprokázal.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238 odst. 1 a §238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný nesprávné právní posouzení náhradního doručení exekučního titulu. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že povinné náležitosti doručenky mohou být uvedeny i na zadní straně obálky obsahující písemnost a vrácené soudu zpět po uplynutí úložní doby. Opakuje svou námitku, že otevření obálky (za účelem důkazu, že skutečně obsahuje exekuční titul) nebylo v řízení provedeno. Provedeny nebyly ani důkazy navržené k prokázání toho, že povinný se v době pokusů o doručení exekučního titulu zdržoval v Sušici; zjištění, že v Sušici nepodniká povinný, nýbrž jeho žena, nemá oporu v provedeném dokazování. Navíc oprávněnému beztak žádná částka nenáleží, neboť odmítl nastoupit do zaměstnání. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť věcnou správnost k exekuci navrženého rozhodnutí již nelze v tomto řízení přezkoumávat.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Námitka, že některé údaje předepsané pro doručenku jsou uvedeny nikoli na doručence, nýbrž na zadní straně obálky obsahující písemnost a vrácené soudu zpět s neoddělenou doručenkou, zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá. Je výrazem ustálené soudní praxe, že povahu veřejné listiny má doručenka i tehdy, jsou-li údaje, jimiž musí být opatřena, obsaženy také na obalu zásilky, kterou pošta od doručenky neoddělila a kterou po uplynutí úložní lhůty vrátila soudu s doručenkou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2756/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2000 pod č. 112).
Námitky směřující proti věcné správnosti exekučního titulu jsou k založení přípustnosti dovolání rovněž nezpůsobilé, neboť v exekučním řízení je soud obsahem exekučního titulu vázán, je povinen z něj vycházet a nemůže jej již věcně přezkoumávat (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).
Námitkou, že odvolací soud neověřil, zda obálka, v níž byl dovolateli exekuční titul doručován (a jež se nalézacímu soudu po uplynutí úložní lhůty vrátila jako nevyzvednutá), exekuční titul skutečně obsahuje, a že neprovedl důkazy navržené k prokázání skutečnosti, že dovolatel se v době doručování v místě doručení nezdržoval, uplatňuje dovolatel dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo uvedeno – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže. Totéž platí o dovolacím důvodu uvedeném v §241a odst. 3 o.s.ř., jenž je uplatňován výtkou, že zjištění odvolacího soudu, podle něhož v Sušici podniká pouze dovolatelova manželka, nikoli však dovolatel, nemá oporu v provedeném dokazování.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2007
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v.r.
předsedkyně senátu