ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.2947.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2947/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné S. O., s. r. o., jako nástupkyně původní oprávněné Č. k. a., proti povinným 1) R.-R. a S. v. o. s., 2) J. R., , zastoupených advokátkou, a 3) JUDr. J. S., pro 3.600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 940/2003, o dovolání první povinné a druhého povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 30. 5. 2006, č. j. 9 Co 573/2006-53, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení z 12. 1. 2006, č. j. 032 Ex 242/03-44, jímž soudní exekutor rozhodl, že namísto dosavadní oprávněné bude v řízení pokračováno jako s oprávněnou se společností S. O., s.r.o., tedy, řečeno dikcí ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“), vyhověl návrhu oprávněné, aby do řízení na její místo vstoupila uvedená společnost.
V dovolání první povinná a druhý povinný namítají – posuzováno podle obsahu jejich podání – nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), jež spatřují v tom, že nebyly splněny zákonem stanovené a předepsané podmínky pro „záměnu“ účastníků na straně oprávněné. Dovolatelé mají důvodné pochybnosti o právní účinnosti smlouvy o postoupení vymáhané pohledávky, neboť tato smlouva je podle jejich názoru „podmíněná, takže v takovém případě (nesplnění odkládací podmínky nebo naplnění podmínky rozvazovací) nemůže firmě S. O., s.r.o. svědčit aktivní legitimace v řízení“; soudní exekutor i odvolací soud se měli „celým obsahem smlouvy zabývat z úřední povinnosti“.
Původní oprávněná označila dovolání za „účelové, motivované snahou o vyvolání průtahů v průběhu řízení a zmaření jeho efektu“. Nynější oprávněná navrhla „potvrzení“ napadeného usnesení.
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř.– není důvodné.
Podle §241a odst. 4 o.s.ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Námitka, že postupní smlouva obsahuje podmínku (z níž dovolatelé, navíc nevysvětlující, v čem by měla spočívat, dovozují – ovšem neurčitě – nedostatek aktivní legitimace nové oprávněné „pro případ nesplnění podmínky, byla-li by odkládací, nebo jejího naplnění, byla-li by rozvazovací“), byla v řízení vznesena poprvé až v dovolání, jde tedy – z hlediska ustanovení §241a odst. 4 o.s.ř. – o nepřípustné novum (v odvolání /č.l. 28, 30/ oba dovolatelé namítali jen nesplnění oznamovací povinnosti postupitele a absenci ověřených podpisů na postupní smlouvě).
Protože se správnost napadeného rozhodnutí dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2007
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu