ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.3530.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 3530/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) M. Š. a b) dříve nezl. L. Š., zastoupených advokátkou, proti povinnému L. Š., jako oprávnění pro výživné, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 126 E 426/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 19. 6. 2006, č. j. 10 Co 1525/2005-33, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 30. 8. 2005, č.j. 126 E 426/2005-21, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (vykonatelného rozsudku téhož soudu z 22. 10. 2001, č.j. 122 Nc 124/2001-47) a zastavil řízení o návrhu na nařízení exekuce prodejem nemovitostí ohledně části uplatněné pohledávky ve výši 1.178,- Kč, podal povinný dovolání.
Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinného usnesením z 12. 10. 2006, č.j. 126 E 426/2005-53, doručeným mu 24. 10. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranil a zvolil si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolací řízení bude zastaveno. Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/ plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněným však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu