ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.401.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 401/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., O. p. V., proti povinnému Ing. J. K., pro 5 500,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 2 E 1050/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2006, č. j. 9 Co 1092/2006-29, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 3. 2003, č.j. 2 E 1050/2003-5 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 1. 11. 2006, č.j. 2 E 1050/2003-36, doručeným mu 9. 11. 2006, vyzval, aby si ve lhůtě 2 měsíců od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však v tomto stádiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2007
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu