Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2007, sp. zn. 20 Cdo 719/2007 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.719.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.719.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 719/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) K. J., b) I. J., zastoupených advokátem proti povinným 1) V. B., 2) V. B., zastoupených advokátem, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 9550/2003, o dovolání JUDr. I. R., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2006, č. j. 12 Co 701/2006-123, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2005, č. j. 14 Nc 9550/2003-93, jímž okresní soud zprostil JUDr. I. R., soudního exekutora, pověření k provedení exekuce a jejím provedením pověřil Mgr. M. S., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že pro změnu soudního exekutora podle §44 odst. 9 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), byly dány důvody hodné zvláštního zřetele, neboť pověřený soudní exekutor neprováděl exekuci bez objektivních překážek. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl JUDr. I. R., soudní exekutor, dovoláním. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o zproštění pověření soudního exekutora v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť jím napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. 29 Odo 719/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2003, pod č. 11, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003, uveřejněné v témže časopise v čísle 9 téhož ročníku, pod č. 155). Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. října 2007 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2007
Spisová značka:20 Cdo 719/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.719.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28