ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.951.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 951/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T. C. R., a. s., proti povinnému Z. M., pro 12.636,20 Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 47 E 751/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 1. 2005, č.j. 11 Co 874/2004-25, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 1. 2005, č.j. 11 Co 874/2004-25, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 2. 7. 2004, č.j. 47 E 751/2004-8, kterým Okresní soud v Ústí nad Labem nařídil podle rozhodnutí Č. t. ú. z 19. 7. 2001, č.j. 123950/2001-635.1Bou, k vydobytí pohledávky 12.636,20 Kč s příslušenstvím výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí, jehož výkon byl navržen (§274 písm. f/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), se stalo 30. 8. 2001 vykonatelným. Protože rozhodnutí správního orgánu lze vykonat jen ve lhůtě uvedené v §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb.“), a jelikož tato lhůta uplynula dříve, než byl spis s odvoláním postoupen odvolacímu soudu, je namístě návrhu nevyhovět.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., upravující zánik možnosti právo vymoci výkonem rozhodnutí (nikoli tedy prekluzi práva), nemůže být, argumentuje dovolatelka, v řízení o výkon rozhodnutí použito, jestliže vykonávané správní rozhodnutí přiznává právo soukromoprávní povahy vyplývající ze závazkového právního vztahu (právo na zaplacení telekomunikačních úhrad), jehož promlčecí doba je upravena zvláštním právním předpisem. Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/, §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř. – je důvodné. Odvolací soud své rozhodnutí vybudoval na dosud obecně přijímaném výkladu ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., jenž však byl – v případech, o který jde i v dané věci – radikálně změněn usnesením ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, uveřejněným v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82. Velký senát Nejvyššího soudu v citovaném rozhodnutí, na něž dovolací soud v plném rozsahu odkazuje, uzavřel, že při soudním výkonu rozhodnutí správního úřadu, kterým bylo oprávněné přiznáno právo, jež podle příslušných hmotněprávních ustanovení podléhá promlčení, se ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. nepoužije.
Za této situace nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je správné, a proto je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Odvolací soud je vázán právním názorem vysloveným shora (§243d odst. 1, věta první, o.s.ř.).
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud i o nákladech dovolacího řízení (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu