ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.1155.2006.1
sp. zn. 21 Cdo 1155/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce A., s.r.o., zastoupeného advokátkou, proti žalované J. L., o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 12 C 311/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. prosince 2005 č.j. 12 Co 860/2005-117, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6.12.2005 č.j. 12 Co 860/2005-117 odmítl odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 25.5.2005 č.j. 12 C 311/2002-105, kterým soud prvního stupně ve smyslu ustanovení §9 odst. 1 zák. o soudních poplatcích zastavil dovolací řízení, když ve stanovené lhůtě nebyl zaplacen soudní poplatek z dovolání; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud toto své usnesení odůvodnil tím, že odvolání podané žalobcem postrádá náležitosti uvedené v ustanovení §42 odst. 4 a §205 o.s.ř. Přestože byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 25.10.2002-114 vyzván k doplnění svého odvolání a poučen o tom, jak má doplnění provést a o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, odvolatel své odvolání ve stanovené lhůtě 10-ti dnů a ani později nedoplnil. Odvolací soud proto podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odvolání žalobce odmítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které odůvodnil zejména tím, že podle jeho názoru „soudní řízení od samého počátku trpí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí o věci samé a navíc řízení od počátku provází procesní vady“, a že nesprávným právním postupem byla porušena jeho ústavně zaručená práva, když „soud uznal předložené velmi sporné důkazy žalovanou za nesporné“. Zejména namítá, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 25.10.2005 č.j. 12 C 311/2002-114, o které odvolací soud opírá závěr svého rozhodnutí, soud prvního stupně žalobci vůbec nedoručil. Toto rozhodnutí bylo doručeno pouze správci konkurzní podstaty, který byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 45 K 61/2002-265 ustanoven jako správce majetku žalobce, a to až 3 dny poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. Ko 434/2005-423 o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně o ustanovení správce konkurzní podstaty do funkce. Protože správci konkurzní podstaty již zanikla veškerá oprávnění za žalobce v soudním procesu vystupovat a jednat, rozhodnutí soudu prvního stupně č.j. 12 C 311/2002-105 tak podle názoru žalobce „nemůže být pro tuto vadu v odvolacím řízení pravomocné a včas podané dovolání žalobce ze dne 19.10.2004 proti rozsudku odvolacího soudu č.j. 10 Co 402/2004-83 je pro tyto procesní vady stále účinné“. Žalobce požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno účastníkům řízení ve dnech 6.1.2006 (žalované, která je uvedeného dne osobně převzala) a žalobci (protože na jeho adrese nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn zásilku převzít a obálka s usnesením byla dne 5.1.2006 uložena na poště) dne 16.1.2006 uložením (§47 odst. 3 věta první, §50b odst. 2 písm. c), §50c odst. 1 a 4 o.s.ř.), a že dovolání žalobce sepsané dne 13.3.2006 bylo osobně podáno u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dne 17.3.2006.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 16.1.2006. Lhůta k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplynula podle ustanovení §243c a §57 odst. 1 a 2 o.s.ř. dnem 16.3.2006. Protože dovolání bylo podáno až dne 17.3.2006, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. ledna 2007
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu