ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.2862.2006.1
sp. zn. 21 Cdo 2862/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně Ing. H. M., proti žalované MUDr. M. K., o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2004, č.j. 32 C 131/2001-12 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2004, č.j. 1 Co 149/2004-21, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 2/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2005, č.j. 11 Cmo 287/2005-20, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2004, č.j. 32 C 131/2001-12, kterým nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.9.2004, č.j. 1 Co 149/2004-21, kterým bylo usnesení městského soudu potvrzeno, \"z důvodů §229 odst. 1 písm. b), c) a g) o.s.ř.\". Podáním ze dne 31.1.2005 žalobkyně požádala, aby jí pro řízení bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Městský soud v Praze - poté, co usnesením ze dne 21.2.2005, č.j. 66 C 2/2005-9 potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17.6.2005, č.j. 11 Cmo 107/2005-13 žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků - usnesením ze dne 29.6.2005, č.j. 66 C 2/2005-16 řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že řízení muselo být podle ustanovení §9 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zastaveno, neboť \"soudní poplatek nebyl ani na základě výzvy soudu zaplacen a žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků\".
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23.11.2005, č.j. 11 Cmo 287/2005-20 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze závěru, že \"žalobkyně netvrdí žádnou změnu ve svých poměrech, která by mohla vést k jinému náhledu na to, zda jsou u ní splněny předpoklady pro přiznání osvobození upravené v §138 odst. 1 o.s.ř.\", že \"důvody uváděné soudem prvního stupně pro zastavení řízení jsou správné\" a že \"žalobkyně výslovně uvedla, že soudní poplatek zaplatit nehodlá\".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a v §237 odst. 1 a 3 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo meritorně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [§238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně meritorně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [§238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo meritorně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [§238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].
Dovolání je rovněž přípustné - a to i v řízení, jehož předmětem byla žaloba pro zmatečnost - proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. [§239 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. [§239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. [§239 odst. 2 písm. b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a nebo §75b o.s.ř. nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví podle ustanovení §78d o.s.ř. [§239 odst. 3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě žalobkyně dovoláním napadá usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, jehož předmětem byla žaloba pro zmatečnost, pro nezaplacení soudního poplatku (srov. §9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Přípustnost dovolání podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Pojem \"věc sama\" je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede; v řízení, jehož předmětem je žaloba pro zmatečnost, je věcí samou rozhodnutí o tom, zda žalobou napadené rozhodnutí je nebo není postiženo tvrzenou zmatečností. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost, je rozhodnutím výlučně procesní povahy a nevyslovuje se ve věci samé, tedy o tom, zda žalobou napadené rozhodnutí je nebo není postiženo zmatečností. Dovolání žalobkyně není přípustné ani podle ustanovení §239 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů procesních rozhodnutí v něm uvedených; přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o.s.ř., a nikoliv zastavil-li soud prvního stupně řízení pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost z důvodu nezaplacení soudního poplatku, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, které bylo uveřejněno pod č. 102 v časopisu Soudní judikatura, roč. 2002).
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. července 2007
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu