ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.2520.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 2520/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. J., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) G. L., a 2) J. J., oběma zastoupeným advokátem, o určení existence věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 39/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2007, č. j. 62 Co 243/2006-69, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. prosince 2005, č. j. 8 C 39/2005-43, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že „k parcelám č. 4342/1 a 4342/2, k. ú. D., obec P. náleží věcné břemeno práva jízdy a chůze přes parcely 4341/1 a 4341/3, k. ú. D., obec P. tak, jak je vyznačeno geometrickým plánem č. vyhotoveným Ing. V. K., schváleným Katastrálním úřadem 3. 11. 2005.“ Dále rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. ledna 2007, č. j. 62 Co 243/2006-69, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Důvodem k zastavení řízení bylo zpětvzetí žaloby, se kterým žalovaní souhlasili.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce osobně 23. 3. 2007 u soudu prvního stupně podáním datovaným 20. 3. 2007 dovolání, výslovně označené jako „dovolání proti výroku II. usnesení odvolacího soudu (náklady řízení).“ Usnesením z 26. 3. 2007 byl soudem prvního stupně vyzván k odstranění vad tohoto podání s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě opraveno, soud k němu nebude přihlížet (§43 odst. 2 OSŘ). Současně byl dalším usnesením soudu prvního stupě z 26. 3. 2007 upozorněn na podmínku povinného zastoupení advokátem a poučen, že nebude-li nedostatek uvedené podmínky dovolacího řízení ve stanovené lhůtě odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na uvedené výzvy žalobce nereagoval a soud prvního stupně doručil 7. 6. 2007 spisový materiál dovolacímu soudu.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno osobou oprávněnou včas, dovolání odmítl, neboť proti rozhodnutí o nákladech řízení není dovolání přípustné [§243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ]. Žalobce byl soudem prvního stupně nesprávně poučen podle §43 odst. 2 věta druhá OSŘ, že nebude-li jeho podání z 20. 3. 2007 doplněno, nebude k němu soud přihlížet. Protože šlo o podání, kterým bylo zahájeno dovolací řízení, pak jen v případě, že vady tohoto podání by bránily dalšímu postupu dovolacího řízení, musel by být žalobce vyzván podle §43 odst. 2 věta prvá OSŘ k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě a poučen, že nebudou-li vady odstraněny, bude dovolání odmítnuto. Dovolání žalobce však nemá vady, které by dalšímu postupu dovolacího řízení bránily. Jak z označení dovolání, tak z jeho obsahu (§41 odst. 2 OSŘ) je zřejmé, že jde o dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Není přípustné podle §237 OSŘ, neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé, a není vyjmenováno v §238, §238a a §239 OSŘ mezi usneseními, proti kterým je dovolání přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003). Jestliže dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, nebylo třeba ani odstraňovat nedostatek jeho sepisu advokátkou žalobce, když plná moc udělená jí žalobcem 2. 2. 2005 platí i pro dovolací řízení (§241b odst. 2 OSŘ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným náklady nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2007
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu