ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.2793.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 2793/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně J. C., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti žalované P. spol. s r. o., zastoupené advokátem, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 244/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. února 2005, č. j. 24 Co 88/2004-78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
1 200,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. P. C.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 7. února 2005,
č. j. 24 Co 88/2004-78, k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. listopadu 2003, č. j. 10 C 244/2002-55, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek 1766/4 v rozsahu, který je vymezen geometrickým plánem ze dne 4. 9. 2002, přičemž osobou oprávněnou z věcného břemene bude vlastník pozemku 1766/3 a osobou povinnou bude vlastník pozemku 1766/4, vše v obci S., k. ú. S. – P., a řízení zastavil. Dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolací soud takto rozhodl poté, co žalobkyně po podání odvolání do rozsudku soudu prvního stupně ze dne 25. listopadu 2003, č. j. 10 C 244/2002-55, zjistila, že sporná část pozemku, na níž se domáhala zřízení věcného břemene, je veřejně přístupnou účelovou komunikací a vzala žalobu v celém rozsahu zpět. Žalovaný se zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, a to výhradně proti výroku o nákladech řízení, z důvodu, že rozhodnutí v této části spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací soud podle žalobkyně dostatečně nezvážil důvody, které vedly k zastavení řízení, a předchozí jednání žalované, která nutnost sporu vyvolala.
Žalovaná ve svém vyjádření navrhla odmítnutí dovolání, neboť ze žádného ustanovení občanského soudního řádu podle ní nevyplývá, že by bylo přípustné samostatně podané dovolání do výroku o nákladech řízení, který je výrokem vedlejším a je závislý na výroku ve věci samé.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) je dovoláním možné napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §239 odst. 1 písm. a) OSŘ je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží.
Posledně citované ustanovení připouští dovolání pouze proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, případně věc byla postoupena jinému orgánu, nikoli proti samotnému výroku o nákladech řízení. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení však podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné není (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod č. 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tak je tomu i v tomto případě, neboť žalobkyně podala dovolání výhradně do výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátem (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ). Náklady vzniklé žalované představují odměnu advokáta za její zastoupení, která činí podle §8 písm. a), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a čl. II vyhlášky č. 276/2006 Sb. částku 1 125,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a čl. II. vyhlášky č. 277/2006 Sb., a celkem tedy činí náklady řízení 1 200,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 17. července 2007
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu