ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.3994.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 3994/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. G., zastoupeného advokátem, proti žalované M. G., zastoupené advokátem, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 10 C 211/99, o dovolání žalobce, žalované a nezjištěné osoby proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2004, č. j. 16 Co 515/2003-238, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Dovolání žalované se odmítá.
III. Dovolání nezjištěné osoby se odmítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. července 2001, č. j. 10 C 211/99-91, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro P. na LV pro kat. území D. P., a to k budově č. p. 240, zastavěné ploše parc. č. 302 a pozemku parc. č. 303, tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a žalobci uložil, aby žalované zaplatil částku 1 813 900,- Kč. Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 16. listopadu 2004, č. j. 16 Co 515/2003-238, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve věci samé jen tak, že žalobci uložil, aby žalované zaplatil na vyrovnání částku 7 000 000,- Kč, jinak jej potvrdil. Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba účastníci dovolání.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu ČR jako soudu dovolacímu dne 3. června 2005 vzal žalobce své dovolání zpět.
Dovolací soud proto v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení o dovolání žalobce podle §243b odst. 5 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) zastavil.
Žalovaná dovolání sepsané advokátem podala na poštu dne 18. března 2005. Tomuto dovolání předcházelo podání, podané na poštu dne 1. února 2005, označené jako dovolání M. G., podepsané „G.“. Ze znaleckého posudku PhDr. M. N. ze dne 29. listopadu 2005 bylo zjištěno, že podpis ve znění „G.“ na dovolání žalované ze dne 1. února 2005 (č. l. 254-256 spisu) není pravým podpisem žalované M. G. a že jejím vlastnoručním podpisem je podpis na plné moci udělené JUDr. V. C. 16. března 2005. S ohledem na evidentní odlišnost podpisu na dovolání ze dne 1. února 2005 od podpisu na označené plné moci, kterou nesporně podepsala žalovaná, dovolací soud neměl žádných pochybností o správnosti závěru tohoto znaleckého posudku. K dovolání ze dne 1. února 2005 byla žalovaná 2. srpna 2007 vyslechnuta soudem prvního stupně. Na otázku, zda ví, že ve věci bylo podáno dovolání, uvedla, že neví, že by podávala dovolání a že vlastně neví, co od ní předsedkyně senátu chce a proč přišla. Poté, co jí bylo předloženo označené dovolání, uvedla, že si neuvědomuje, kdo toto dovolání psal, a na otázku, kdo dovolání podepsal, uvedla, že na to nevidí, přestože se dívala přes brýle, a že nerozpozná, kdo dovolání podepsal. Po opakovaném nahlédnutí uvedla, že neví, zda jde o její podpis nebo podpis někoho jiného. Po předložení prohlášení ze dne 5. září 2005 a dotaz, zda prohlášení jí někdo sepsal a ona je podepsala, žalovaná uvedla, že toto vůbec nechápe a neví proč je obtěžována.
Podle §241a odst. 1 OSŘ ve spojení s §42 odst. 4 OSŘ musí být dovolání (stejně jako žaloba či odvolání) podepsáno osobou, která podání učinila. Podpisem fyzické osoby ve smyslu posledně uvedeného ustanovení zákona se rozumí vlastnoruční podpis podatele. Nepodepsala-li žalovaná vlastnoručně dovolání ze dne 1. února 2005, nelze toto dovolání považovat za její procesní úkon, ale za procesní úkon blíže nezjištěné osoby. Na tomto závěru nemůže nic změnit prohlášení žalované ze dne 5. září 2005, že dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2004 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je jejím právním úkonem, poněvadž dovolání ze dne 1. února 2005 podala jménem žalované, blíže nezjištěná osoba. Přitom žalovaná nedoložila, že k takovému právnímu úkonu tuto osobu zmocnila, ostatně ani neví, že by dovolání podávala. Dovolání z 1. 2. 2005 tedy není podáním žalované a nepodepsala jej ani ona ani její zástupce. Jde tak o podání neznámé osoby, která se nepodepsala svým jménem a příjmením. Z uvedených skutečností vyplývá, že dovolání z 1. 2. 2005 není opatřeno podpisem dovolatele, resp. že toto podání zůstalo (skutečným) podatelem nepodepsáno. Uvedenému podání tak chybí podstatná náležitost a jen na jeho základě nelze v dovolacím řízení pokračovat. Dovolacímu soudu pak při anonymitě skutečného podatele uvedeného dovolání nezbývá než jeho dovolání podle §43 odst. 2 OSŘ odmítnout.
Podle §240 odst. 1 OSŘ účastníků může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu byl žalované doručen 1. prosince 2004. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání byl 1. únor 2005. Žalovaná podala dovolání sepsané advokátem na poštu až 18. března 2005.
Dovolací soud proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 za použití §218a OSŘ jako opožděně podané odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolací řízení o dovolání žalobce bylo zastaveno a dovolání žalované bylo odmítnuto (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 1 a 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. října 2007
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu