ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.696.2006.1
sp. zn. 22 Cdo 696/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně A. G., zastoupené advokátkou, proti žalovanému F. K., o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 7 C 943/94, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. května 2005, č. j. 38 Co 102/2003-397, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby soud vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků (dále „BSM“) k níže uvedeným nemovitostem.
Okresní soud v Hodoníně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. listopadu 2002, č. j. 7 C 943/94-381, výrokem pod bodem I. rozhodl, že z věcí patřících do BSM „účastníků se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně chata na R. – T. L., zapsaná na LV pro k. ú. T. L. na parcele č. 2834/168 a pozemek parcela č. 2834/168 o výměře 400 m², vše v hodnotě 182 000,- Kč“. Výrokem pod bodem II. rozhodl, že „do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje: 1) chata ve vinohradu – zahrádkářská chata zapsaná na LV pro obec a k. ú. S. M., postavená na p. č. 5729 v hodnotě 145 000,- Kč, 2) investice do rodinného domu č. p. 346 ve S., ulice M. K., zapsaného na LV pro obec a k.ú. S. v hodnotě 1 241 000,- Kč, vše v hodnotě 1 386 000,- Kč“. Výrokem pod bodem III. uložil žalovanému vyplatit na vyrovnání podílu žalobkyni částku 602 000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výroky pod body IV. až VI. rozhodl o nákladech řízení.
Soud prvního stupně vypořádal vlastnictví nemovitostí nacházejících se v BSM účastníků tak, jak shora uvedeno, s podílem každého ve výši 784 000,- Kč. O investicích jimi vložených do domu čp. 346 ve S., který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, soud rozhodl tak, že činily 1 241 000,- Kč a v této výši je zahrnul do výlučného vlastnictví žalovaného.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 5. května 2005, č. j. 38 Co 102/2003-397, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I. a IV. Změnil jej ve výroku pod bodem II. tak, že „do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje zahrádkářská chata ev. č. 186, stojící na parcele č. 5729 v k. ú. S. M., zapsané na LV číslo v hodnotě 145 000,- Kč“, pod bodem III. tak, že „žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu 156 000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku“, a pod body V. a VI. ohledně nákladů řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud konstatoval, že investice do domu žalovaného ve výši uvedené soudem prvního stupně nemohou být podle §143 občanského zákoníku (dále „ObčZ“) ve znění účinném do 31. 7. 1998 předmětem BSM. Stanovil, že do BSM patří rekreační a zahrádkářská chata se shora uvedenými pozemkovými parcelami, a že při vypořádání BSM je nutno rovněž zohlednit částku 349 000,- Kč, vynaloženou ze společných prostředků účastníků na dům ve vlastnictví žalovaného.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu („OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ. Namítá, že odvolací soud věc nesprávně posoudil podle §143 a §150 „tehdy platného občanského zákoníku“. Uvádí, že jestliže z provedeného dokazování nelze učinit závěr, z jakých finančních prostředků byly hrazeny investice vložené do přestavby předmětného domu, má se za to, že pokud byly provedeny za trvání manželství, patří do BSM, když se neprokáže opak. Je zřejmé, že tyto investice byly provedeny za trvání manželství, přičemž žalovaný neprokázal, že šlo o prostředky v jeho výlučném vlastnictví. Dovolatelka považuje za správné vypořádání investic, provedené soudem prvního stupně. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání odkazuje na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Shrnuje, že hodnota investic vložených ze společných prostředků do jeho domu činila 349 000,- Kč, tak, jak byla stanovena soudním znalcem. Navrhuje, aby dovolání žalobkyně bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) OSŘ (v napadené části jde o měnící rozsudek, neboť odvolací soud změnil výši plnění žalovaného v neprospěch dovolatelky), že je uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména §240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je zjevně bezdůvodné.
V dané věci neměl odvolací soud pochybnost o tom, že investice do domu ve výlučném vlastnictví žalovaného ve výši 349 000,- Kč byly vynaloženy ze společného majetku. Proto je dovolání zjevně bezdůvodné, pokud se v něm uvádí, že odvolací soud zaujal jiný názor a poté se s tímto údajným jiným názorem polemizuje. Odvolací soud jen opravil výši částky, kterou má žalobce zaplatit na vyrovnání vypořádacího podílu. Soud prvního stupně totiž vycházel z toho, že „vnos“ (patrně ze společného majetku do domu žalovaného) je tvořen hodnotou tohoto domu po odečtení investic ze společného majetku ve výši 349 000,- Kč. Tento zjevně nesprávný přístup odvolací soud korigoval tak, že do vypořádání zahrnul jen skutečnou výši investic vynaložených ze společného majetku na výlučný majetek žalovaného; proto snížil výši peněžní částky, kterou má žalovaný zaplatit dovolatelce na vyrovnání výše vypořádacího podílu.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci je zjevně bezdůvodné, dovolací soud je podle §243b odst. 1 OSŘ odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první OSŘ, neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu