ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.1366.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 1366/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce A. R. zast. advokátem, proti žalované Č. P., a. s., členu holdingu Č., o 132.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 253/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 11. července 2006, č. j. 22 Co 156/2006-54, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žaloba o zaplacení 132.000,- Kč podaná dne 9. 8. 2005 u Nejvyššího soudu ČR byla usnesením tohoto soudu ze dne 6. 9. 2005, č. j. Non 78/2005 – 8, postoupena k projednání a rozhodnutí věci Okresnímu soudu v Pardubicích, který usnesením ze dne 2. 1. 2006, č. j. 11 C 253/2005 – 21, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť v téže věci již bylo dříve zahájeno řízení (týkající se týchž osob a téhož nároku) vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 184/2005, což představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit (§83 odst. 1 a §104 odst. 1 o.s.ř.).
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 11. 7. 2006, č. j. 22 Co 156/2006 – 54, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil se shora uvedeným závěrem Okresního soudu v Pardubicích, neboť v obou řízeních uplatňuje žalobce po žalované totožný nárok na náhradu škody na zdraví (odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve shodné výši), vzniklé při pádu na namrzlé vozovce dne 25. 1. 2001.
Proti tomuto usnesení podal žalobce ve lhůtě podle §240 odst. 1 o.s.ř. vlastnoručně sepsané podání označené jako dovolání ze dne 29. 8. 2006. Žalobce v tomto podání uvádí, že při pádu na namrzlé vozovce dne 25. 1. 2001 utrpěl úrazy dva; zlomeninu pánve a deformaci hlavice levé stehenní kosti, za kterou požaduje náhradu ve výši 132.000,- Kč v řízení probíhajícím u Okresního soudu v Pardubicích.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 12. 2006, č. j. 11 C 253/2005-72, dovolateli ustanovil zástupce k ochraně zájmů v dovolacím řízení, který podáním ze dne 17. 1. 2007 doplnil dovolání, jehož přípustnost žalobce dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s .ř., přičemž zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že „řeší právní otázku v rozporu s ustanoveními občanského soudního řádu (zejména v rozporu s ust. §43) a v rozporu s ustanoveními vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v platném znění (zejména s ust. §21)“. Namítá, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 253/2005 Okresní soud ve Vyškově jako soud dožádaný při sepisování protokolu o úkonu před dožádaným soudem ze dne 22. 11. 2005, č. j. Cd 129/2005-19, nepostupoval v souladu s o.s.ř. (zejména §43) a vyhláškou č. 37/1992 Sb. (zejména §21), neboť mu neposkytl dostatečný prostor k doplnění žalobního návrhu, resp. nebyl vyzván a poučen, jak je třeba opravu nebo doplnění návrhu provést a o možných následcích tohoto doplnění popř. nedoplnění. Dále tvrdí, že uvedený protokol neobsahuje veškeré zákonné náležitosti. V uvedených skutečnostech spatřuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nesprávné právní posouzení a navrhuje zrušení obou uvedených usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř., ale není důvodné.
Podle ustanovení §83 odst. 1 o.s.ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
Podle ustanovení §104 odst. 1, věty první, o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Svůj nesouhlas se zastavením řízení podle §83 odst. 1 a §104 odst. 1 o.s.ř. (litispendence), resp. s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu, žalobce odůvodňuje skutečností, že při pádu na namrzlé vozovce utrpěl úrazy dva; zlomeninu pánve a deformaci hlavice levé stehenní kosti. Náhradu ve výši 132.000,- Kč za úraz však uplatňuje v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 184/2005 a shodně i v řízení předmětném, jak vyplývá (je možné to dovodit i z níže uvedeného postupu v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 90/2004) z obsahu obou žalob založených na č. l. 1-2 (sp. zn. 11 C 253/2005) a 1 (sp. zn. 11 C 184/2005) spisu, v nichž se hovoří o požadavku odškodnění za ztížení společenského uplatnění v důsledku deformace hlavice levé stehenní kosti dne 25. 1. 2001. Za prvně uvedený úraz byl navíc již odškodněn, jak mimo jiné plyne z obsahu spisu sp. zn. 6 C 90/2004 Okresního soudu v Pardubicích, zejména z podání žalobce ze dne 16. 7. 2004 založeného na č. l. 49 spisu, kde potvrzuje uhrazení žalované částky a bere zpět žalobu; poté bylo uvedené řízení usnesením ze dne 26. 7. 2004, č.j. 6 C 90/2004-54, zastaveno. Opětovnému uplatnění téže věci (týkající se týchž osob a téhož nároku), jak učinil žalobce návrhem podaným dne 9. 8. 2005 u Nejvyššího soudu ČR, tedy brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v již zahájeném řízení o ní (§83 odst. 1 a §104 odst. 1 o.s.ř.).
Z dalších skutečností vylíčených v dovolání vyplývá, že žalobce spatřuje vady v postupu soudu prvního stupně, resp. Okresního soudu ve Vyškově při provádění dožádaného úkonu; uvádí tedy námitky, které měly být uplatněny již v řízení odvolacím (§205 o.s.ř.) a při posouzení překážky litispendence (§83 odst. 1 o.s.ř.) nejsou právně relevantní, neboť ani případný postup soudu prvního stupně podle §43 o.s.ř. by nemohl vést k odstranění existujícího nedostatku podmínky řízení, který odstranit nelze ve smyslu §104 odst. 1, věty první, o.s.ř.
Lze tedy uzavřít, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl (§243b odst. 2, věta před středníkem o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů právo a žalované náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2007
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu