ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.1661.2005.1
sp. zn. 25 Cdo 1661/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) R., s.r.o., a b) PhDr. M. S., obou zastoupených advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu dopravy, o náhradu škody a omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 63/2002, o dovolání žalobce b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2005, č. j. 20 Co 123/2005-165, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 10. 5. 2002 se žalobci domáhali vůči žalované náhrady škody ve výši 650.000,- Kč, způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a omluvy.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 21. 9. 2004, č. j. 12 C 63/2002-121, oba žalobce vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení odstranili nedostatky podání tím, že doplní skutková tvrzení rozhodná pro posouzení věci, specifikaci nároku každého z žalobců a způsob, jak k dané částce dospěli; žalobci byli poučeni, že nebude-li návrh na zahájení řízení doplněn a vady odstraněny ve stanovené lhůtě, bude žaloba podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta. Usnesení bylo žalobcům doručeno dne 5. 10. 2004.
Podáním ze dne 15. 10. 2004 žalobci upravili žalobní návrh tak, že požadují nadále pro žalobce a) náhradu škody ve výši 152.250,- Kč, která sestává z nákladů vynaložených na právní zastoupení v řízení skončeném zrušeným nezákonným rozhodnutím a na zpracování podkladů k prokázání nesprávného úředního postupu.
Obvodní soud pro Prahu 1 poté usnesením ze dne 12. 1. 2005, č. j. 12 C 63/2002-131, žalobu odmítl pro neodstranění vad podání podle §43 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ani podáním doručeným soudu dne 25. 10. 2004 se nezdařilo odstranit vytýkané nedostatky, v důsledku čehož žaloba i nadále trpí vadami, pro které není možné v řízení pokračovat.
K odvolání obou žalobců Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 4. 2005, č. j. 20 Co 123/2005-165, usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci b) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, ve vztahu k žalobci a) usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že se dostatečně nezabýval podáním žalobců doručeným soudu již dne 26. 4. 2004 ani podáním reagujícím na výzvu soudu o odstranění vad žaloby, kde žalobce a) jasně specifikoval, z jakých částek sestává nárok na náhradu uplatněné škody. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k žalobci a) byla vada bránící projednání žaloby odstraněna, nebyly tudíž v době rozhodování soudu prvního stupně splněny zákonné podmínky pro její odmítnutí. Žalobce b) však doplňujícím podáním vady žaloby neodstranil, tedy konkrétně nevymezil svůj vlastní nárok a ani neuvedl, co on sám od žalované požaduje, když petit jeho žaloby podle posledního doplnění zní pouze ve prospěch žalobce a); ve vztahu k žalobci b) se proto odvolací soud plně ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně a jako věcně správné je potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce b) dovolání, které odůvodňuje podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a), b) o.s.ř. Namítá, že v žalobě uvedl, na jakých tvrzeních a důkazních konstrukcích ji staví, k tomu navrhl a označil důkazy, podstatné listiny připojil v kopiích a navrhl výrok rozsudku a dodatečně také vydání mezitímního rozsudku. Dovolatel je přesvědčen, že ve svých podáních velmi podrobně vylíčil rozhodné skutečnosti, podstatné pro posouzení celé záležitosti, a předpokládal, že v průběhu řízení mu bude umožněno provést navrhované listinné důkazy a výslechy svědků k prokázání svého tvrzení. Na základě výzvy Obvodního soudu v Praze 1 upravil žalobní petit a zdůvodňuje jím nárok co do právního základu i co do výše požadované náhrady škody; svou aktivní legitimaci ve sporu přitom opírá o postavení zmocněnce žalobce a) v řízeních, v nichž vznikly požadované náklady. Dále vytýká soudu prvního stupně, že jeho postup neodpovídá ustanovení §43 odst. 1 a 2 o.s.ř. v tom, že nejprve vyzval žalovanou k vyjádření podle ustanovení §114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a žalobu odmítl až poté, co se žalovaná k žalobě vyjádřila a toto vyjádření bylo žalobci doručeno. Dovolatel navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. a že je podle §239 odst. 3 o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Žaloba jako návrh, kterým se zahajuje řízení před soudem, musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. také vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. §79 odst. 1 větu druhou o.s.ř.).
Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 o.s.ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§43 odst. 2 o.s.ř.).
Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje a jíž je soud v řízení i při rozhodování vázán a od níž se jen výjimečně může odchýlit v případech uvedených v §153 odst. 2 o.s.ř. Požaduje-li žalobce, aby mu bylo na náhradě škody přiznáno plnění z více samostatných nároků, musí popsat skutečnosti, kterými u jednotlivých uplatněných nároků na plnění vymezí skutek (skutkový děj), a musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Uplatňuje-li své nároky jednou žalobou více osob, musí být v žalobě jednoznačně vyloženo, které nároky se týkají každého ze žalobců a žalobní petit musí být formulován tak, aby bylo zřejmé, jaká výsledná částka má být každému z účastníků přisouzena. Pokud žaloba takové náležitosti nemá, nemůže soud jednat o věci samé, stejně jako v případě uplatnění jen jednoho nároku na náhradu škody bez vyčíslení jeho výše.
V projednávané věci odvolací soud rozhodnutí o odmítnutí žaloby soudem prvního stupně potvrdil ve vztahu k žalobci b), zatímco ve vztahu k žalobci a) bylo toto rozhodnutí zrušeno a vráceno k dalšímu řízení, jelikož vady týkající se nedostatku skutkových tvrzení a specifikace nároku byly odstraněny, to však pouze ve vztahu k žalobci a). Je třeba souhlasit se závěrem odvolacího soudu v tom, že doplňující podání doručené soudu prvního stupně dne 25. 10. 2004 oběma žalobci jednoznačně skutkově vymezilo, z čeho sestává nárok na náhradu škody s uvedením jeho výše; upřesněný žalobní petit byl formulován tak, že předmětný nárok uplatňuje již jen žalobce a). Žalobce b) v citovaném podání žádný svůj samostatný nárok neuplatnil, neuvedl, co konkrétně na žalované požaduje, ani nesdělil, zda a v jakém rozsahu žalobcem a) požadovaná částka má být přisouzena též jemu. Z toho jednoznačně vyplývá, že podání žalobce b) ani po jeho doplnění nesplňuje náležitosti žaloby, zejména pro zcela chybějící specifikaci žalovaného nároku s vymezením jeho výše; pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat. Žalobce b), zastoupený advokátem, ani přes řádně doručenou výzvu s odpovídajícím procesním poučením žalobu v požadovaných směrech nedoplnil, a ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, neučinil tak ani dodatečně.
Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu je v dovoláním dotčeném výroku správné. Na tom nic nemění dovolatelem namítaná okolnost, že soud prvního stupně žalobu odmítl teprve poté, co její stejnopis doručil žalované k vyjádření, neboť postup soudu podle §114b o.s.ř., byť by byl předčasný, nemůže nedostatky žaloby zhojit. Nejvyšší soud proto dovolání zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem, odst. 6 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce b) s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu jeho nákladů právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. ledna 2007
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu