ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.1874.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 1874/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. A. B., spol. s r.o., proti žalovanému Ing. M. K., o zaplacení 30.371,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 150/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. června 2006, č. j. 12 Co 174/2005-162, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2004, č. j. 55 C 150/99-118, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17. 597,- Kč s 12 % úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení, co do částky 12.774,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení a co do 6% úroku z prodlení z částky 17.597,- Kč od 22. 5. 1999 do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 6. 2006, č. j. 12 Co 174/2005-162, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12.774,- Kč s 12% úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení, ve vyhovujícím výroku jej potvrdil, odvolací řízení o odvolání žalovaného proti zamítavému výroku zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu (vyjma výroku o zastavení odvolacího řízení) podal žalovaný dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, a že při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu nebylo postupováno v souladu s ustanovením §132 o.s.ř. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadených výrocích zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatel sice není zastoupen advokátem (advokátka ani po výzvě obsažené v usnesení Městského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2007, č.j. 55 C 150/99-180, nepředložila plnou moc pro dovolací řízení) ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k nepřípustnosti dovolání není zapotřebí řešit nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241b odst. 2 o.s.ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu v té části, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně částečně změněn a částečně potvrzen a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byl nárok na dělitelné plnění, došlo rozsudkem soudu prvního stupně, který žalobě zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl, k tzv. rozštěpení uplatněného nároku; přípustnost dovolání je proto třeba posuzovat vůči jednotlivým výrokům rozsudku odvolacího soudu samostatně. Pak je ovšem zřejmé, že žádným z dovoláním dotčených výroků (rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen ohledně částky 17.597,- Kč s příslušenstvím a změněn ohledně částky 12.774,- Kč s příslušenstvím) nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč, a přípustnost dovolání je proto vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., aniž by na použití tohoto ustanovení měla vliv okolnost, že součet výše plnění z obou částí nároku přesahuje částku 20.000,- Kč. K příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně (tj. bez současného uplatnění nároku samotného) tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97, publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998).
Protože ani proti výrokům o nákladech řízení zákon dovolání nepřipouští (§238, §238a a 239 o.s.ř. - srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), směřuje dovolání proti takovým výrokům rozsudku odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného - aniž se věcí dále mohl zabývat - podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. června 2007
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu