ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.2441.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 2441/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. E. S., proti žalované České republice – Ministerstvo práce a sociálních věcí, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 26 C 221/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2007, č. j. 11 Co 95/2007-116, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 9. ledna 2007, č. j. 26 C 221/2004 – 112, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zároveň zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. února 2007, č. j. 11 Co 95/2007-116,usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž namítá, že soud prvního stupně i odvolací soud pochybily tím, že příliš přecenily příjmy žalobce a zpochybnily některé jeho výdaje, které jsou součástí nákladů na bydlení. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovolatel není sice zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání nelze vyvozovat z ust. §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 170/2002 Sb., uveřejněné v Soudní judikatuře č. 8, ročník 2002 pod č. SJ 152).
Ani ustanovení §238, §238a odst. 1 a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, 151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2007
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu