ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.456.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 456/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce R. M., zastoupeného advokátem, proti žalované M. S. O., a.s., o 39.973,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 32/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. srpna 2006, č. j. 8 Co 414/2006-75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. března 2006, č. j. 17 C 32/2005-47, uložil žalované společnosti povinnost zaplatit žalobci 39.973,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 8. 12. 2004 do zaplacení, zamítl žalobu na zaplacení 3% úroku z prodlení ze žalované částky od 28. 9. 2004 do 7. 12. 2004 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 8. 2006, č. j. 8 Co 414/2006-75, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku změnil tak, že žalobu na zaplacení částky 19.986,50 Kč s 3% úrokem z prodlení od 8. 12. 2004 do zaplacení zamítl, ohledně částky 19.986,50 Kč s 3% úrokem z prodlení od 8. 12. 2004 do zaplacení jej potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, v němž navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou – účastníkem řízení zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
V první řadě je třeba zmínit, že žalobce podle obsahu dovolání napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, aniž zřejmě rozlišil, že jeho součástí je i výrok, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o platební povinnosti žalované v částce 19.986,50 Kč s příslušenstvím. K dovolání proti tomuto výroku ovšem není žalobce subjektivně legitimován. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku totiž plyne, že dovolání může podat jen ta strana (účastník řízení), jíž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě, jíž byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jejích právech, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Odvolací soud potvrzením uvedeného výroku nevyhověl odvolání žalované a tím, že v tomto rozsahu byla požadovaná povinnost žalované uložena, nevznikla žalobci újma odstranitelná zrušením této části rozhodnutí.
Protože dovolání žalobce v tomto rozsahu směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byl změněn vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba byla zamítnuta do částky 19.986,50 Kč s příslušenstvím, z čehož je patrno, že tímto dovoláním dotčeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč [přípustnost dovolání je vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
Protože z hlediska ustanovení §237 o. s. ř. není v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné, a protože dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., která upravují přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu