ECLI:CZ:NS:2007:25.ND.230.2007.1
sp. zn. 25 Nd 230/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a/ J. S., b/ PaedDr. L. P., c/ L. P., d/ Z. S., e/ J. S., všichni zastoupeni advokátem, proti žalovaným 1/ České republice – Ministerstvu dopravy ČR, 2/ Ř. s. a d. ČR, o uložení povinnosti zdržet se rušení hlukem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 36/2007, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 36/2007, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 vede řízení o návrhu žalobců, na uložení povinnosti žalovaným zdržet se rušení hlukem pocházejícím z provozu na pozemní komunikaci v O.
Dne 18. 7. 2007 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Obvodním soudem pro Prahu 4 spis sp. zn. 19 C 36/2007 s návrhem Obvodního soudu pro Prahu 4 na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnil Obvodní soud pro Prahu 4 zejména tím, že k náležitému zjištění skutkového stavu se jeví jako potřebné provést ohledání na místě samém. Soud dále uvádí, že s ohledem na zásadu bezprostřednosti není použití institutu dožádání vhodné. Dalšími hledisky k uvážení jsou hospodárnost řízení, lepší znalost místních poměrů tamějšího soudu, skutečnost, že všech pět žalobců má bydliště v O. a povaha žalovaných institucí.
Žalobci nepovažují přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci za nezbytné, když poukazují na to, že jejich společný zástupce (v substituční plné moci) Mgr. P. D. má místo výkonu práce v T., a dále považují míru obtěžování hlukem za jednoznačně prokázanou písemnými důkazy předloženými spolu s žalobou.
S přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí ani oba žalovaní, neboť otázka hlukové zátěže dané lokality je odbornou záležitostí, která musí být zjištěna znaleckým posudkem a nemůže být jednoznačně určena pouhým ohledáním. Druhý žalovaný má navíc své sídlo v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 4.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Návrh na přikázání věci jinému soudu může být podán také z podnětu soudu, u něhož se řízení vede.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro postup podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Vzhledem k tomu, že jde o spor mezi vlastníky sousedních nemovitostí o ochranu před obtěžováním hlukem, tedy předmětem řízení je tzv. úprava sousedských práv, jeví se přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci jako opatření, které by mohlo přispět ke zvýšení hospodárnosti a rychlosti řízení, neboť obě nemovitosti se nalézají v obvodu uvedeného soudu a i všichni žalobci tam mají své bydliště.
Nejvyšší soud České republiky proto z podnětu Obvodního soudu pro Prahu 4 rozhodl o přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci podle §12 odst. 2 o. s .ř. i přes nesouhlas účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2007
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu