ECLI:CZ:NS:2007:26.CDO.143.2007.1
sp. zn. 26 Cdo 143/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně Z. B., zastoupené obecným zmocněncem , proti žalovanému D. v. p. a m. S. (ve zkratce: DVPM S.), zastoupenému advokátem , o zaplacení částky 328.566,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 C 40/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. března 2006, č. j. 17 Co 441/2005-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále též jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. července 2005, č. j. 5 C 40/2005-64, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku 328.566,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 16. listopadu 2004 do zaplacení; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. března 2006, č. j. 17 Co 441/2005-89, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž vyjádřil – z důvodů tam obsáhle rozvedených – nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítla, že dovolání bylo podáno opožděně; jinak se ztotožnila s právním posouzením věci soudy obou stupňů a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, popř. zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Jak se podává z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 93 verte), napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručováno (ve smyslu §45 odst. 2 o.s.ř.) prostřednictvím doručujícího orgánu (provozovatele poštovních služeb – §45a odst. 1 o.s.ř.) obecnému zmocněnci žalovaného F. C. (§45c odst. 1 o.s.ř.) na adresu jeho bytu (§46 odst. 1 o.s.ř.) a bylo mu doručeno uložením na poště v souladu s ustanoveními §46 odst. 1 a 6 ve spojení s ustanoveními §50f odst. 1 a 3 o.s.ř. v pondělí 24. dubna 2006. Pro úplnost zbývá dodat, že dne 4. května 2006 bylo na originálu napadeného rozsudku uvedeno (doplněním do otisku razítka), že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. dubna 2006. Na tom, že k doručení napadeného rozsudku došlo dne 24. dubna 2006, nic nemění ani to, že na pokyn soudkyně Okresního soudu v Havlíčkově Brodě byl stejnopis napadeného rozsudku předán z obálky nacházející se na č. l. 93 spisu dne 3. srpna 2006 předsedovi žalovaného družstva V. N., který se k soudu prvního stupně v tento den dostavil. Vzhledem k uvedenému totiž nelze předání napadeného rozsudku předsedovi družstva pokládat za jeho znovudoručení. Proto se zde neuplatní závěry ustálené soudní praxe, že pokud z obsahu spisu nevyplývalo, proč soud prvního stupně – ač zásilka nebyla vrácena jako nedoručitelná s odůvodněním, že účastník nemá na uvedené adrese bydliště, případně že se na této adrese nezdržuje – rozsudek doručil znovu, nemůže odvolací soud bez dalšího šetření uzavřít, že již první doručení založilo účinky doručení řádného (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. července 2000, sp. zn. 31 Cdo 1488/2000, uveřejněné pod č. 39 v sešitě č. 6 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalovanému (k rukám jeho obecného zmocněnce) doručeno uložením na poště v pondělí 24. dubna 2006. Za této situace bylo posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání (ve smyslu §57 odst. 2 věty první a druhé o.s.ř.) pondělí 26. června 2006. Dovolání podané osobně
u soudu prvního stupně v pondělí 2. října 2006 je tedy dovoláním evidentně opožděným (podaným po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty).
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218a věty první o.s.ř. jako opožděné odmítl, aniž bylo – vzhledem k výše uvedenému – zapotřebí provádět další šetření (ve smyslu §218a věty druhé o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2007
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu