ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.1496.2007.3
sp. zn. 28 Cdo 1496/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., ve věci žalobkyně D. Č., zastoupené advokátem, proti žalované P. s. – S. P. s. r. o., zastoupené advokátem, o určení trvání nájemního vztahu založeného smlouvou o nájmu nebytových prostor, vedené Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 125/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2006, č. j. 22 Co 40/2006-60, takto:
Zpětvzetí dovolání není účinné.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 20. 4. 2006, č. j. 22 Co 40/2006-60, změnil odvoláním napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 (soud prvního stupně) ze dne 19. 10. 2005, č.j. 26 C 125/2005-43, tak, „že se žaloba s návrhem na určení, že nájemní vztah založený mezi účastníky smlouvou o pronájmu nebytových prostor ze dne 15. dubna 1999 nadále trvá, zamítá;“ současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozsudkem ze dne 27. 4. 2007, č. j. 28 Cdo 1496/2007, citované rozsudky odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dříve než byl rozsudek dovolacího řízení účastníkům doručen, podáním ze dne 11. 6. 2007 vzala žalobkyně dovolání zpět.
V podání ze dne 11. 7. 2007 vyjádřila žalovaná názor, že dříve, než byl rozsudek dovolacího soudu doručen, byl vzat zpět návrh na zahájení dovolacího řízení, rozsudek dovolacího soudu tak nenabyl právní moci, naopak stále v právní moci je rozhodnutí odvolacího soudu. Nastalá procesní situace by dle názoru žalované měla být řešena tak, že dovolací soud na základě zpětvzetí dovolání zastaví dovolací řízení a současně rozhodne o zrušení již vydaného, ovšem nepravomocného, rozhodnutí o dovolání.
Podle §243b odst. 5 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Citované ustanovení, na rozdíl od §207 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.“). které stanoví, že dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět, neřeší otázku, dokdy lze vzít účinně zpět dovolání. Tuto otázku je tedy nutno zodpovědět interpretací.
Standardním postupem vyplnění mezery v právu je analogické použití ustanovení svou povahou nejbližšího. Vzhledem k tomu, že odvolání i dovolání jsou opravné prostředky, lze za nejbližší ustanovení považovat právě §207 odst. 2 o. s. ř., a tedy dovodit, že i dovolání lze vzít zpět, pouze dokud o něm nebylo rozhodnuto. V takovém případě je pak namístě, aby dovolací soud usnesením rozhodl, že zpětvzetí dovolání není účinné (shodně srov. ve vztahu k odvolání Občanský soudní řád, komentář, II. díl, 7. vydání, Praha, C.H. Beck, 2006, s. 1096).
Dovolací soud nepokládá za správný shora uvedený názor žalované, že uvedenou procesní situaci lze řešit zastavením dovolacího řízení a zrušením rozhodnutí dovolacího soudu. Takto lze postupovat v případě zpětvzetí žaloby po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, které dosud nenabylo právní moci. Jde však o zákonem výslovně připuštěnou výjimku ze zásady vázanosti soudu vyhlášeným rozsudkem (§156 odst. 3 o. s. ř.), tuto výjimku je nutno vykládat restriktivně a nelze ji bez výslovné opory v právním předpise rozšiřovat na jiné procesní situace. Neumožňuje-li žádné ustanovení zákona dovolacímu soudu odklidit jím vydaný rozsudek a dovolateli vzít dovolání po vydání takového rozsudku, nelze přijmout ani názor, že se rozhodnutí dovolacího soudu nestalo pravomocným, nenabylo právních účinků, a že tak zůstal nedotčen pravomocný rozsudek odvolacího soudu. Naopak je nutno dovodit, že doručením rozsudku dovolacího soudu nabyl tento rozsudek právní moci a rozsudek odvolacího soudu tím byl zrušen, bez ohledu na zpětvzetí dovolání učiněné po vydání rozsudku dovolacího soudu.
Z uvedených důvodů dovolací soud rozhodl, že zpětvzetí dovolání není účinné.
Jelikož řízení tímto rozhodnutím nekončí, nerozhodoval dovolací soud o nákladech řízení, o nichž bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Pro úplnost lze dodat, že o zpětvzetí žaloby podáním žalobkyně ze dne 30. 7. 2007 (č. listu 96-97) přísluší rozhodnout soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2007
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu