ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.378.2006.1
sp. zn. 28 Cdo 378/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému A. České republiky, zastoupenému advokátem, o neplatnost rozhodnutí žalovaného a zaplacení 30.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 61/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2004, č.j. 20 Co 517/2003-61, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze výše označeným byl v části řízení o neplatnost rozhodnutí (o části řízení o zaplacení 30.000,- Kč s přísl. bylo rozhodováno samostatně) zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 5. 2003, č. j. 21 C 61/2002-36, o zamítavém určovacím výroku (disciplinární rozhodnutí vůči žalobci) s tím, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje. Důvod svého rozhodnutí spatřoval odvolací soud v nedostatku soudní pravomoci podle §7 odst. 1 a zejména odst. 2 o. s. ř. Dovodil, že za procesního stavu, kdy již bylo zamítavě rozhodnuto o žalobě žalobce podle §15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, není již dána pravomoc soudu k rozhodnutí o určovací žalobě vůči občanskému sdružení; takové oprávnění by muselo být soudu výslovně svěřeno (k zamítnutí předchozí žaloby viz řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 161/99).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. V něm brojil proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem s tím, že určovací žaloba podle §80 písm. c) o. s. ř. měla být připuštěna. Jde o právní vztah mezi dvěma rovnoprávnými subjekty soukromého práva a právní úkony žalovaného mohou být přezkoumány. Navíc v předchozím řízení podle zákona č. 83/1990 Sb. byl hodnocen skutkový stav věci fakticky až odvolacím soudem, takže došlo k pochybení v samotném procesu. Žalobce žádal, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí soudu odvolacího, jakož i předchozí rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení o meritu věci.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas, žalobce byl zastoupen advokátem a dovolání je přípustné podle §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovolací důvod lze subsumovat pod §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolání však není důvodné.
Spolková autonomie, patrná již z úvodních ustanovení zákona č. 83/1990 Sb., velí akceptovat zásah soudu do rozhodování interních orgánů sdružení jen v tom případě, stanoví-li to zákon. Tímto zákonem resp. relevantním ustanovením je v posuzované věci §15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., který zakládá právo člena sdružení soudně napadnout rozhodnutí jeho orgánu s tím, že může být prohlášen rozpor takového aktu se zákonem či stanovami sdružení.
Tuto možnost soudní obrany vůči výše naznačenému rozhodnutí žalobce, jak patrno zejména z podrobného odůvodnění usnesení odvolacího soudu, již využil.
Za takového procesního stavu ovšem žalobce svůj právní prostředek vyčerpal a nepřísluší mu, aby se snažil napravit neúspěch v předchozí věci další žalobou, tentokrát určovací. K této žalobě postrádá žalobce zákonné zmocnění a pokud je tomu tak, pak nemůže být – ve smyslu §7 odst. 2 o. s. ř. – dána pravomoc soudu, neboť se nejedná o občanskoprávní věc a žalobci jako členu občanského sdružení by muselo být poskytnuto, jak již stran tohoto práva dovolací soud dovodil, další právo podat žalobu (což však dáno není).
Pokud tedy odvolací soud dovodil nedostatek své pravomoci za situace rei iudicatae ohledně §15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., pak posoudil právní stránku věci zcela správně a ani v nejmenším nepochybil, zastavil-li řízení.
Proto bylo žalobcovo dovolání podle §243b odst. 2 o. s. ř. zamítnuto.
Úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 23. ledna 2007
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.
předseda senátu