Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.01.2007, sp. zn. 28 Nd 222/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:28.ND.222.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:28.ND.222.2006.1
sp. zn. 28 Nd 222/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobce B. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o návrhu dle §13 občanského zákoníku, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 37 C 89/2005, vedené u Městského soudu v Praze, takto: Soudkyně Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J. a JUDr. N. Ž., nejsou vyloučeny z projednání odvolání ve věci sp. zn. 37 C 89/2005 Městského soudu v Praze, vedené nyní pod sp. zn. 1 Co 304/2006 Vrchního soudu v Praze. Odůvodnění: Ve shora označené právní věci žalobce vznesl námitku podjatosti podle §14 a §12/1 o.s.ř. proti členům senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze (č.l. 23) spisu. Žalobce tento úkon učinil v rámci odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2006, č.j. 37 C 89/2005-10, o němž je povolán k rozhodnutí v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze. Žalobce svou námitku podjatosti zdůvodnil odkazem na tvrzení své žaloby, podle nichž mu „zločinnou tr. činností PČR byla zlomená pravá ruka. Jedná se o koordinovaný postup za součinnosti SZ a spol.“. Vrchní soud v Praze, jenž je příslušný k posouzení odvolání žalobce proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, předložil Nejvyššímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Vrchního soudu. Podle rozvrhu práce tohoto soudu je k rozhodnutí o námitce podjatosti příslušný senát 1 Co sestávající ze soudkyň JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. Z vyjádření všech shora uvedených soudců Vrchního soudu v Praze se podává, že žádný z nich nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí této věci. Podle §14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům jetu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§14 odst. 4 o.s.ř.). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§15a odst. 3 o.s.ř.). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C.H.Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Podle §25b odst. 1, věty první o.s.ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o.s.ř.). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky. Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobce vznesl námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř. V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení. Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu (§16 odst. 1 o.s.ř.) je závazné pro soud a pro účastníky řízení (§16b věta první o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. ledna 2007 JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/10/2007
Spisová značka:28 Nd 222/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:28.ND.222.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28