ECLI:CZ:NS:2007:28.ND.290.2007.1
sp. zn. 28 Nd 290/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., ve věci žalobkyně K. D., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalované Ing. J. J. správkyni konkursní podstaty úpadce N. T. C., a. s., o návrhu na nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0 Nc 1205/2007, o určení věcné příslušnosti, takto:
K projednání a rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0 Nc 1205/2007 je věcně příslušný krajský soud.
Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chrudimi (dále jen „okresní soud“) předložil (podle §104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí o návrhu, kterým se žalobkyně domáhá, aby bylo nařízeno předběžné opatření, kterým by bylo žalované zakázáno nakládání nemovitostí v návrhu označenou do právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání podaného žalobkyní do rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2006, č. j. 4 Cmo 98/2005-301. Svůj postup okresní soud odůvodnil tím, že dle obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyně zahájila u Krajského soudu v Hradci Králové řízení o vyloučení označené nemovitosti z konkursní podstaty úpadce, krajský soud žalobu zamítl, Vrchní soud v Praze výše citovaným rozsudkem rozsudek krajského soudu potvrdil, žalobkyně podala proti tomuto rozsudku dovolání, o němž Nejvyšší soud dosud nerozhodl. Z návrhu nevyplývá, že by žalobkyně hodlala zahájit jiné nalézací řízení, proto okresní soud posoudil návrh jako návrh, který má spojitost s probíhajícím dovolacím řízením, a dle jeho názoru je o takovém návrhu věcně příslušný rozhodnout Nejvyšší soud (§74 odst. 3, §102 a §243c odst. 1 o. s. ř.).
Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že při podání návrhu vycházela z komentáře k občanskému soudnímu řádu, připustila, že komentář neuvádí, který soud je soudem příslušným o návrhu rozhodnout, a proto postupovala obdobně jako při podání dovolání, ponechala další postup na úvaze okresního soudu a sdělila, že na návrhu trvá, neboť v dražbě dne 18. 9. 2007 se sice předmětnou nemovitost nepodařilo vydražit, konání této dražby však osvědčuje snahu žalované nemovitost zcizit.
S názorem Okresního soudu v Chrudimi, že věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je Nejvyšší soud, souhlasit nelze. Stejně tak ovšem nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že příslušný k rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření v dané věci je Okresní soud v Chrudimi.
Z obsahu spisu se podává, že Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 7. 2006, č. j. 4 Cmo 98/2005-301, potvrdil rozsudek ze dne 22. 9. 2004, č. j. 46 Cm 62/2000-257, kterým Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vyloučení označené nemovitosti z konkursní podstaty úpadce. Žalobkyně napadla rozsudek vrchního soudu dovoláním (řízení o dovolání je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 29 Odo 1587/2007). Návrhem ze dne 4. 9. 2007 se žalobkyně domáhala, aby krajský soud předběžným opatřením zakázal žalované nakládání nemovitostí v návrhu označenou do právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání podaného žalobkyní do rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2006, č. j. 4 Cmo 98/2005-301. Návrh zdůvodnila tím, že rozsudek vrchního soudu bude zřejmě zrušen, a pokud by žalovaná s nemovitostí nakládala, prodej nemovitosti by již nebylo možno zvrátit a účel dovolání žalobkyně by byl zcela zmařen.
Věcně příslušným k nařízení předběžného opatření je v prvním stupni okresní nebo krajský soud, který podle hledisek uvedených v §9 odst. 1 až 3 o. s. ř. je příslušný k řízení o věci samé (§74 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud je věcně příslušný k nařízení předběžného opatření pouze ve věcech, v nichž rozhoduje jako soud prvního stupně (srov. §9 odst. 4 o. s. ř.). Ke shodnému závěru dospěla jak odborná literatura (srov. Občanský soudní řád, komentář, I. díl, 7. vydání, Praha C.H. Beck 2006, str. 286, bod 2 – dále jen „komentář“) tak i soudní praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2005, sp. zn. 20 Nd 172/2004).
V dané věci nejde o situaci předvídanou ustanovením §102 o. s. ř., které dopadá pouze na předběžná opatření nařizovaná v průběhu řízení, tj. od jeho zahájení do jeho pravomocného skončení. Komentář nezmiňuje ustanovení §102 o. s. ř. mezi těmi, která jsou ve smyslu §243c o. s. ř. přiměřeně použitelná v dovolacím řízení (srov. str. 1296, bod 1). Naopak připouští možnost dovolatele bránit se účinkům pravomocných rozhodnutí, u nichž nepřichází v úvahu odklad vykonatelnosti (tj. patrně i zamítavého rozhodnutí), u příslušného soudu prvního stupně návrhem na vydání předběžného opatření, jsou-li splněny předpoklady podle §74 a násl. (srov. str. 1286, bod 2). Předběžné opatření, jehož nařízení se žalobkyně domáhá, se týká sporu vedeného (v prvním stupni) u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 46 Cm 62/2000, jehož předmětem bylo vyloučení nemovitosti z konkursní podstaty úpadce. V těchto věcech rozhodují jako soudy prvního stupně krajské soudy (§9 odst. 3 písm. t/ o. s. ř.). Text komentáře, jehož se žalobkyně dovolává, tedy její názor o věcné příslušnosti okresního soudu nepotvrzuje, ale naopak vyvrací.
Z odkazu na §74 a násl. o. s. ř. se rovněž podává, že nejde o předběžné opatření podle §102 o. s. ř. Z povahy věci pak není nutné, aby z návrhu vyplývalo, že žalobce zamýšlí podat návrh na zahájení řízení ve věci samé, ani soud nebude (v případě vyhovění návrhu) žalobci podání takového návrhu ve smyslu §76 odst. 3 o. s. ř. ukládat, neboť v tomto případě je účel uvedeného ustanovení naplněn tím, že probíhá dovolací řízení, které může vyústit ve zrušení dovoláním napadeného rozhodnutí, čímž se (znovu) otevře nalézací řízení.
Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§104a odst. 2 věty třetí o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. října 2007
JUDr. Robert W a l t r , v. r.
předseda senátu