ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.2185.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 2185/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně S. I. a. s., proti žalovaným 1) A. J., a 2) E. V., zastoupenému Mgr. R. M., advokátem, o zaplacení částky 5,235.773,01 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 4 C 53/2002, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2007, č.j. 27 Co 226/2005-190, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. ledna 2007, č.j. 27 Co 226/2005-190, potvrdil usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. února 2005, č.j. 4 C 53/2002-170, kterým soud prvního stupně - odkazuje na ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně S. I. a. s. vstoupila společnost S. & W. L., (dále jen „společnost“).
Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že přechod práv a povinností k pohledávkám, jejichž zaplacení je předmětem sporu, byl doložen smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a společností dne 19. října 2004, přičemž společnost se vstupem do řízení souhlasila. Námitky druhého žalovaného, že nebyla prokázána právní subjektivita společnosti a nebyl předložen řádný souhlas společnosti se vstupem do řízení, nepovažoval za důvodné, s tím, že listinami doloženými v průběhu odvolacího řízení byla osvědčena jak právní subjektivita společnosti, tak oprávnění „osoby“, jež jménem společnosti vyslovila souhlas se vstupem do řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, v němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
Dovolatel soudům obou stupňů vytýká, že rozhodly o procesním nástupnictví, aniž se vypořádaly s otázkou cizího prvku v řízení. Konkrétně má za to, že nebyla dostatečně zjištěna právní subjektivita společnosti, neboť společnost je zahraničním subjektem založeným podle cizího práva. Soudy tak měly před rozhodnutím o návrhu žalobkyně nejprve zkoumat způsobilost společnosti k právům a právním úkonům, protože tento závěr je podstatný i pro způsobilost být účastníkem řízení. Právní subjektivitu společnosti bylo dle názoru dovolatele třeba posoudit podle právního řádu A. a W. a odvolací soud měl provést dokazování nejen žalobkyní předloženými listinami, ale také zjištěním obsahu příslušného cizího práva. Odvolací soud navíc pochybil, když dovolateli neumožnil se s listinami předloženými v průběhu odvolacího řízení seznámit (a tak k nim ani vznést námitky). Namítá, že o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť smlouva o postoupení pohledávky byla za postupníka podepsána zmocněncem, aniž by bylo prokázáno, že M. H. byl oprávněn jménem společnosti jednat a udělit tak zmocněnci plnou moc k podpisu smlouvy o postoupení pohledávek a procesním úkonům.
Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. občanského zákoníku.
Odvolacímu soudu tak nelze důvodně vytýkat, že se při řešení otázky procesního nástupnictví platností smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní a společností nezabýval.
Nedůvodnými Nejvyšší soud shledává rovněž výhrady, jejichž prostřednictvím dovolatel zpochybňuje existenci společnosti a oprávnění M. H. jednat za společnost a udělit zmocněnci plnou moc k procesním úkonům, konkrétně k vyslovení souhlasu se vstupem do řízení. Právní subjektivitu společnosti, jakož i oprávnění M. H. jednat za společnost, osvědčují zakladatelská smlouva společnosti ze dne 9. března 2004, stanovy společnosti z téhož data, osvědčení o vzniku společnosti ze dne 10. března 2004 a výpis z rejstříku společností (C. H.) ze dne 6. prosince 2004 doložené žalobkyní.
Naplněn není ani dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soudy nižších stupňů učinily závěr o tom, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, aniž provedly řádné dokazování ke zjištění existence společnosti a její způsobilosti být účastníkem řízení. Je tomu tak již proto, že k rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazování (viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 843/2004).
Protože se dovolateli správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2007
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu