ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.323.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 323/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v konkursní věci dlužníka PaeDr. P. K., zastoupeného advokátem, o návrhu věřitelky A. spol. s r. o., zastoupené advokátem, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 K 4//2005, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. června 2006, č. j. 1 Ko 181/2005-511, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 26. června 2006, č. j. 1 Ko 181/2005-511, Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení ze dne 19. července 2005, č. j. 39 K 4/2005-186, jímž Krajský soud v Brně, prohlásil k návrhu věřitelky A. spol. s r. o. konkurs na majetek dlužníka PaeDr. P. K.. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhující věřitelka doložila svou splatnou pohledávku vůči dlužníku a že je dlužník v úpadku pro platební neschopnost ve smyslu ustanovení §1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZKV“).
K námitce promlčení pohledávky navrhující věřitelky, uplatněné v odvolacím řízení, odvolací soud nepřihlédl. Potud uzavřel, že podle výkladu podávaného soudní praxí, při meritorním projednání odvolání dlužníka proti usnesení o prohlášení konkursu na jeho majetek jsou z hlediska konkursního práva rozhodné skutečnosti, které nastaly (vznikly) nejpozději ke dni prohlášení konkursu soudem prvního stupně. Jen prostřednictvím těchto skutečností odvolací soud prověřuje závěr o tom, zda byl osvědčen úpadek dlužníka a zda byly splněny ostatní podmínky požadované zákonem k tomu, aby bylo možné konkurs prohlásit (včetně aktivní legitimace navrhujícího věřitele). Ustanovení §154 odst. 1 o. s. ř. (v dané věci uplatnitelné prostřednictvím §66a odst. 1 ZKV, §167 odst. 2 a §211 o. s. ř.) tím ani pro odvolací řízení není dotčeno. Námitku promlčení uplatněnou dlužníkem až v odvolání proti rozhodnutí o prohlášení konkursu za zpochybnění závěrů o splnění předpokladů pro prohlášení konkursu v době vydání tohoto rozhodnutí, tj. závěru o existenci splatné pohledávky navrhující věřitelky, považovat nelze. Potud odvolací soud odkázal na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. 29 Odo 132/2004 (toto rozhodnutí bylo uveřejněno pod číslem 27/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 27/2005“).
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatel nesouhlasí s názorem, podle kterého závěry o splnění předpokladů pro prohlášení konkursu v době vydání rozhodnutí soudem prvního stupně nemohou být zpochybněny námitkou promlčení stěžejní pohledávky, je-li uplatněna až v odvolacím řízení. Tento závěr odvolacího soudu, byť opřený o výše označené rozhodnutí Nejvyššího soudu, pokládá dovolatel za odporující zákonem garantovanému právu účastníka soudního řízení vznášet námitku promlčení pohledávky se všemi účinky v libovolné fázi nalézacího řízení (potud dovolatel okazuje i na ustanovení §66a odst. 1 ZKV ). V řešení uvedené otázky spatřuje také zásadní význam napadeného rozhodnutí po stránce právní.
Dovolatel svou argumentaci výslovně nepřipíná k žádnému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř., z obsahového hlediska však jde o kritiku správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem, jíž je vyhrazen dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, může být přípustné jen podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). O případ uvedený v §237 odst. 1 o. s. ř. pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá. Otázku předkládanou mu k řešení dovolatelem totiž Nejvyšší soud zodpověděl (vycházeje ze svých usnesení uveřejněných posléze pod čísly 53/2005 a 62/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) v R 27/2005, od jehož závěrů nevidí důvod se odchýlit ani na základě dovolací argumentace v této věci. Napadené rozhodnutí je s R 27/2005 (z nějž vyšlo) v souladu.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. října 2007
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu