ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.3310.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 3310/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně Č. k. a. proti žalované J., spol. s r. o., zastoupené Mgr. M. I., advokátem, o zaplacení částky 1,082.575,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 5 C 167/2002, o odvolání a dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. srpna 2006, č.j. 15 Co 499/2006-154, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalované se zastavuje.
II. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením vyhověl návrhu původní žalobkyně (Č. f., s. r. o.), podaném v průběhu řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 22. dubna 2003, č.j. 5 C 167/2002-58, aby na její místo vstoupil do řízení P. a g.r.a l. f., a. s maje za splněné podmínky uvedené v §107a občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval otázkou aktivní věcné legitimace původní žalobkyně, konkrétně tím, zda smlouva o postoupení pohledávky, uzavřená dne 8. srpna 1997 mezi F., a. s. (jako postupitelem) a původní žalobkyní (jako postupníkem), je platná. Jelikož se původní žalobkyně - podle názoru dovolatelky - na základě této smlouvy „majitelkou“ pohledávky nestala, nemohla ji ani dále převést na P. a g. r. a l. f., a. s. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Se stejnou argumentací napadá žalovaná usnesení odvolacího soudu i odvoláním, zdůrazňujíc, že odepření řádného opravného prostředku je v rozporu se zásadou dvojinstančnosti řízení.
V průběhu dovolacího řízení původní žalobkyně k 31. srpnu 2006 zanikla výmazem z obchodního rejstříku; Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 28. srpna 2007, č.j. 29 Cdo 3310/2007-191, rozhodl, že v dovolacím řízení bude jako se žalobkyní pokračovat (§107 o. s. ř.) s Č. k. a.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval podaným „odvoláním“.
Odvolání není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu (srov. §201 o. s. ř.) jako soudu odvolacího (§10 odst. 2 o. s. ř.). Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího tedy občanský soudní řád neupravuje. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o podaném odvolání, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání, jež je přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platí, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí, a že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a odst. 1 o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. občanského zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud rovněž již v usnesení uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo podle označené právní skutečnosti vskutku bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé.
Dovolatelkou uplatněné argumenty nesměřují ke zpochybnění závěru, že postupní smlouva je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení. Námitka, že postupitelka není nositelkou postupovaných pohledávek, pak - jak vysvětleno výše - není způsobilá zvrátit správnost závěru o naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2007
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu