ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.926.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 926/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně C. , a. s., proti žalovanému Z. N., o zaplacení částky 103.632,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 318/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2006, č.j. 57 Co 473/2006-45, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem pro uznání ze dne 26. dubna 2006, č.j. 10 C 318/2004-36, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 103.632,-Kč s 0,08% úrokem z prodlení denně z částky 101.832,- Kč od 1. července 2003 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a na nákladech řízení částku 4.680,- Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. července 2006, č.j. 57 Co 473/2006-45, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích, tj. ve výroku, jímž byla stanovena lhůta k plnění a ve výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že přisouzenou částku není schopen ve stanovené lhůtě uhradit a o nákladech řízení bylo rozhodnuto, aniž „soud zjišťoval, že byl vydán exekuční příkaz žalobce na žalovaného účet“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se stanovení lhůty k plnění přisouzené částky a nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu