ECLI:CZ:NS:2007:29.ND.311.2007.1
sp. zn. 29 Nd 311/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobců a/ B. V., a b/ J. V., zastoupené žalobcem a/, proti žalovanému městu Č., o zaplacení částek 58.000,- Kč s příslušenstvím a 32.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 84/2006, o návrhu žalobců na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. K. , JUDr. E. H., JUDr. H. Z., JUDr. D. M., JUDr. M. G.a JUDr. V. R., Ph. D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 167/2007.
Odůvodnění:
Věc vedená u Okresního soudu v Kutné Hoře pod výše označenou spisovou značkou byla předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobci proti všem soudcům Krajského soudu v Praze; u Vrchního soudu v Praze je vedena pod sp. zn. Nco 167/2007.
Žalobci podáním z 10. března 2007, došlým soudu 13. března 2007 (č. l. 17) doplněným podáním ze dne 26. srpna 2007, došlým soudu 3. září 2007 (č. l. 20) a podáním ze dne 28. srpna 2007, došlým soudu 3. září 2007 (č. l. 21) namítli podjatost všech soudců Vrchního soudu v Praze. Uvedli, že ve věcech, v nichž byly vzneseny (míněno zjevně v jiných věcech žalobců) námitky podjatosti soudců Krajského soudu v Praze, soudci Vrchního soudu v Praze vždy v rozporu s Listinou základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) porušili rovnost občana před zákonem a žalobci uváděnými důvody podjatosti se vůbec nezabývali. Omezili se pouze na přebírání tendenčních a lživých tvrzení soudců Krajského soudu v Praze. Přitom se k 30. květnu a 15. červnu 2007 prokázalo, že soudci Krajského soudu v Praze se omezili na rozhodování ve sféře potřeb represe realizované vůči žalobcům místní komunální sférou ve vazbě na „vedení SD v koordinaci PČR“ - jejich původních totalitních struktur. Soudce Vrchního soudu v Praze L. žalobci dokonce vyhrožoval proto, že ten důvodně poukázal na vztahy na původní StB. Soudce F. pak žalobcova občanská práva dle článku 3 odst. 3 Listiny vydával za projev jakési žalobcovy deklasovanosti, ve stylu náhledů z doby totality. Věc je navíc umocněna tím, že vedení Městského soudu v Praze zinscenovalo vůči žalobci s „C. s. r. o. + T. N. + SZ + PČR“ jeho veřejné znevážení, to vše ve vazbě na Krajský soud v Praze. Vrchní soud v Praze tak žalobcům nezaručil jejich občanská práva dle článku 36 Listiny.
To, že Vrchní soud v Praze vůči němu narušuje rovnost před zákonem, dokládal žalobce i tím, že se nezabýval námitkou podjatosti, kterou žalobce vznesl ve věci Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 401/06, a to proto, že ji prý nezdůvodnil, ač tak ve skutečnosti učinil. Žalobce poukázal též na to, že u Vrchního soudu v Praze působí soudkyně Ř., manželka fundamentálního bolševika, která se podílela na zločinech komunismu vůči žalobci a na zinscenování teroru vůči žalobci.
Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (§15a odst. 1 věta první o. s. ř.). Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§14 odst. 1 a 4 o. s. ř.)
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 167/2007 projednat a rozhodnout senát 5 Cmo, v němž působí soudci JUDr. Z. K. , JUDr. E. H. a JUDr. H. Z., popřípadě zastupující senát 9 Cmo, v němž jsou zařazeny soudkyně JUDr. D. M., JUDr. M. G.a JUDr. V. R., Ph. D.
Všichni jmenovaní soudci shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, a že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vyjmenovaných ve výroku. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobců. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobců o povaze činnosti jiných soudců, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci, a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování. Stejně tak není důvodem pro vyloučení těchto soudců skutečnost, že Vrchní soud v Praze v jiných věcech nevyhověl námitkám podjatosti uplatněným žalobci proti soudcům Krajského soudu v Praze a nejsou jím ani další tvrzení obsažená ve výše označených podáních žalobců.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 167/2007 (16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. prosince 2007
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu