ECLI:CZ:NS:2007:29.OD.103.2006.1
sp. zn. 29 Od 103/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové, v právní věci žalobkyně EDOS, spol. s r. o. , se sídlem Praha 4 – Modřany, Na Poustkách 2128, PSČ 143 00, IČ: 49 68 89 52, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému Ing. T. Z. , jako správci konkursní podstaty úpadkyně SEMOS a. s., IČ: 49 24 00 21, zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 74/2005, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cmo 295/2006, o námitce podjatosti soudců Vrchního soud v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Michal Kubín a JUDr. Jindřich Havlovec nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cmo 295/2006.
Odůvodnění:
V souvislosti s podáním odvolání ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v doplňujícím podání ze dne 30. 11. 2006 námitku podjatosti „jak senátu Vrchního soudu v Praze 13 Cmo, složeného z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Romany Vostrejšové a JUDr. Jindřicha Havlovce, tak i jakéhokoliv jiného senátu, jehož předsedou či členem bude některý ze jmenovaných soudců.“
Jako důvod žalovaný uvádí, že ve skutkově i právně shodné věci stejný senát Vrchního soudu v Praze změnil svým rozsudkem ze dne 19. října 2006, sp. zn. 13 Cmo 204/2006, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2005, č.j. 58 Cm 75/2005-70, aniž by vzal v úvahu skutečnost, že o stejné předběžné otázce, na níž záviselo rozhodnutí ve věci, již bylo příslušným soudem závazně pravomocně rozhodnuto, což bylo v rámci důkazního řízení soudu doloženo. Žalovaný namítá, že ohledně platnosti či neplatnosti kupní smlouvy ze dne 31.5.1996 jsou tu dvě protichůdná rozhodnutí. Má za to, že se zřetelem na poměr jmenovaných soudců k věci, kteří musí zachovat kontinuitu svého rozhodování, opětovně pravomocné rozhodnutí o předběžné otázce ponechají bez povšimnutí, popř. je odůvodní v intencích svého předchozího rozhodování.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§16 odst. 1 občanského soudního řádu, dále též „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v daném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení na straně žalobce nebo žalovaného nebo v případě, že by měl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 občanského zákoníku), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo naopak nepřátelský.
Z vyjádření výše jmenovaných soudců senátu 13 Cmo Vrchního soudu v Praze ze dne 6.12.2006 (č.l. 111) vyplývá, že v posuzované věci nemají žádný vztah k účastníkům řízení, k jejich právním zástupcům a na výsledku řízení nemají žádný zájem.
O žádný z relevantních případů, výše uvedených, proto v souzené věci nejde. Naopak, důvodem podjatosti soudců nemůže být jejich rozhodování v obdobné věci.
Jestliže není dán žádný důvod, pro který by bylo lze pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudců, Nejvyšší soud námitce podjatosti, vznesené žalovaným nevyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 1. února 2007
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu