Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.01.2007, sp. zn. 29 Od 87/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:29.OD.87.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:29.OD.87.2006.1
sp. zn. 29 Od 87/2006-121 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Ing. L. M. , IČ 11 19 81 76, proti žalované FAGUS, a.s., se sídlem Dostihová ul., 763 15 Slušovice, zastoupenému JUDr. Jiřím Cardou, advokátem se sídlem Vepřek 64, 277 52 Nová Ves u Mělníka, o zaplacení částky 75.295,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského sudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 16/20001 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 111/2006, takto: Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Alena Ježíková a soudce téhož soudu JUDr. Ivan Šišma nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 111/2006. Odůvodnění: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 8. 2003, č.j. 19 Cm 16/2001-66, zamítl žalobu, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 52.081,- Kč a žalobci stanovil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. Doplňujícím rozsudkem ze dne 23. 8. 2005, č.j. 19 Cm 16/2001-90, zastavil řízení v rozsahu 19% úroku z prodlení z částky 361.210,- Kč a zamítl návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 23.210,- Kč s 19% úrokem z prodlení. Opravným usnesením ze dne 27. 1. 2006 opravil označení žalovaného. V podání, kterým žalobce nesouhlasil s tím, aby odvolací řízení proběhlo bez nařízení jednání vznesl též námitku podjatosti členů senátu 5 Cmo, a to předsedkyně JUDr. Aleny Ježíkové a soudce JUDr. Ivana Šišmy, o kterých prohlásil, že nemohou věc nestranně a spravedlivě posuzovat. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 362/2006, kterým byl zrušen rozsudek Vrchního sudu v Olomouci, č.j. 5 Cmo 225/2005-715. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud podle žalobce pregnantně ukazuje vady a nesprávnosti v citovaném rozsudku. Uvedl dále, že odvolací senát při jednání ve věci 32 Cdo 362/2006 hovořil sice o existenci nějakého zneškodnění odpadu a o obtížnosti prokazování bezdůvodného obohacení se závěrem, že by se strany měly domluvit. Členové senátu jej přesvědčovali o výhodnosti dohody s dlužníkem o snížení dluhu a jeho rychlé úhradě sníženého dluhu, poukazovali na délku exekuce, avšak poté senát žalobu zamítl pro neexistenci aktivní legitimace žalobce. Rozhodování obou jmenovaných soudců proto nedává záruku nestrannosti spravedlnosti a zákonnosti. Předsedkyně senátu 5 Cmo JUDr. Alena Ježíková a soudce tohoto senátu JUDr. Ivan Šišma ve svém vyjádření v podstatě shodně prohlásili, že k účastníkům řízení, k zástupci žalovaného, ani k věci samé nemají žádný jiný poměr než úřední. Oba také odkázali na ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde. Jak vyplývá z výše citovaného shodného prohlášení obou soudců, žádný z nich nemá poměr k účastníkům, k zástupci žalovaného a k projednávané věci. Okolnost,. že rozsudek v jiné věci byl Nejvyšším soudem z důvodu jiného právního názoru zrušen, sama o sobe není důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří tuto věc rozhodovali. Na jiné skutečnosti než tvrzené nesprávné posouzení a nesprávné rozhodnutí žalobce nepoukazuje. Nejvyšší soud proto podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že soudci Vrchního soudu předsedkyně senátu JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ivan Šišma nejsou vyloučení z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 111/2006, když v tomto případě není dán žádný důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 11. ledna 2007 JUDr. František Faldyna, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/11/2007
Spisová značka:29 Od 87/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:29.OD.87.2006.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§16 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21