ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1223.2004.1
sp. zn. 29 Odo 1223/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně A.-P. spol. s r. o., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1/ Ing. J. Š., jako správci konkursní podstaty úpadce P. F., a 2/ JUDr. V. P., advokátu, o určení neúčinnosti popření pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 55/2003, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2004, č. j. 15 Cmo 59/2004-50, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání druhého žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 20. ledna 2004, č. j. 22 Cm 55/2003-30, jímž Krajský soud v Plzni určil, že popření pohledávky žalobkyně, přihlášené do konkursního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 26 K 3/2003, provedené druhým žalovaným je neúčinné.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), snášeje argumenty na podporu závěru, že soudy nižších stupňů nesprávně uzavřely, že jeho písemný popěrný úkon je neurčitý a uváděje dále, že i kdyby tomu tak bylo, mělo být postupováno podle §43 o. s. ř. Rovněž napadá závěr odvolacího soudu, že přihlášenou pohledávku lze popřít pouze při přezkumném jednání. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření nemá dovolání za přípustné, uvádějíc, že závěr, že přihlášenou pohledávku lze popřít pouze při přezkumném jednání, plyne přímo z dikce §21 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“). Pro případ, že dovolání bude shledáno přípustným, je navrhuje zamítnout, majíc napadené rozhodnutí za správné.
V průběhu dovolacího řízení úpadce P. F. zemřel, což vedlo k tomu, že Krajský soud v Plzni nejprve usnesením ze dne 13. dubna 2006, č. j. 26 K 3/2003-197, které nabylo právní moci 10. května 2006, konkurs zrušil podle §44 odst. 2 ZKV a dalším usnesením ze dne 23. dubna 2006, č. j. 26 K 3/2003-204, zprostil prvního žalovaného (správce konkursní podstaty úpadce) funkce.
Za popsaného stavu věci Nejvyšší soud řízení o dovolání (jež by jinak mohlo být přípustné toliko podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) ve smyslu ustanovení §243c a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil jako bezpředmětné. Jde o situaci, kdy se opravný prostředek proti určitému rozhodnutí stává tzv. bezpředmětným, v důsledku okolností nastalých po vydání takového rozhodnutí. Výklad podávaný právní teorií i soudní praxí se shoduje v tom, že v takovém případě nejsou předpoklady pro meritorní projednání opravného prostředku, přičemž rovnocenným řešením je vedle odmítnutí opravného prostředku i zastavení řízení o opravném prostředku podle §104 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
V daném případě plyne bezpředmětnost dovolání z toho, že i kdyby je Nejvyšší soud připustil, meritorně je přezkoumal a případně mu i vyhověl (zrušením rozhodnutí soudů nižších stupňů), nemohly by se výsledky dovolacího řízení již v žádném směru projevit v konkursním řízení, byl-li konkurs pro smrt úpadce pravomocně zrušen.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. odůvodněn tím, že k zastavení dovolací řízení došlo bez zavinění účastníků na tomto procesním postupu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. ledna 2007
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu