ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1301.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1301/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovanému Ing. J. K., o zaplacení částky 523 066,93 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále - pobočka v Krnově pod sp. zn. 15 C 426/2001 o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2005, č.j. 15 Co 257/2004-163, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 27. 8. 2003, č.j. 15 C 426/2001-89, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 523 066,93 Kč, se sjednaným úrokem specifikovaným ve výroku podle jednotlivých částek a jejich dat splatnosti, nahradit žalobkyni náklady řízení a zamítl žalobu ohledně úroků z částky 303 466,25 Kč. Poukázal na smlouvu o narovnání, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně Konsolidační banka a žalovaný dne 28. 1. 1996, a na právní nástupnictví žalobkyně vyplývající ze zákona č. 239/2001 Sb. Své rozhodnutí založil na závěru, že tato smlouva není neplatná.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí rozsudek soudu prvního stupně změnil ve vyhovujícím výroku tak, že zamítl žalobu ohledně částky 42 860,64 Kč spolu se smluvenými úroky, zamítavý výrok ohledně úroku z částky 303 466,25 Kč změnil tak, že žalovanému stanovil povinnost tento úrok žalobkyni zaplatit, přísudečný výrok, kterým byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 479 206,29 Kč spolu s úrokem potvrdil, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 12 140,- Kč a rozhodl, že žádný z účastníků a ani stát nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odvolací soud dospěl stejně jako soud prvního stupně k závěru, že smlouva o narovnání je platně uzavřenou smlouvou, splňuje náležitosti ustanovení §585 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák“), neboť vedle dodržení povinné písemné formy smlouva specifikuje přesným a určitým způsobem jednak předmět dosavadního závazku, jednak práva a závazky, jež se mohou jevit jako sporná a pochybná. Takto nově z narovnání vzniklý závazek žalovaný uznal co do specifikovaného důvodu a výše, přičemž pro platné uznání závazku, majícího svůj základ v obchodních vztazích, není předpokladem údaj o tom, zda uznávaný závazek je či není promlčen.
Proti pozměňujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání s odkazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci. Dovolatel nadále namítá neplatnost smlouvy ze dne 27. 10. 1997. Závěrem navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně v písemném vyjádření k dovolání žalovaného uvedla, že toto dovolání považuje za nedůvodné, sledující pouze záměr ztížit či znemožnit uspokojení soudem přiznané pohledávky. S poukazem na neurčitost dovolání a jeho nezpůsobilost k projednání navrhla, aby dovolání žalovaného bylo odmítnuto.
Na základě výzvy soudu prvního stupně předložil žalovaný, který dovolání podal v rozporu s ustanovením §241 odst. 1 o. s. ř. sám, plnou moc pro advokáta Mgr. M. U. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 7. 2006, č.j. 15 C 425/2001-223, vyzval žalovaným zvoleného advokáta, aby dovolání ve výše uvedeném směru doplnil, výzva byla advokátu doručena dne 31. 7. 2006. Protože soudem stanovená lhůta uplynula, aniž by dovolání bylo doplněno, nebyla podmínka povinného zastoupení (§241 odst. 1 o. s. ř.) splněna. Pouhé předložení plné moci samo o sobě totiž nestačí, neboť je nelze považovat za splnění podmínky povinného zastoupení, jestliže účastníkem zvolený advokát nenahradil nebo nedoplnil již učiněné dovolání vlastním podáním a ani nesdělil, že se s podaným dovoláním ztotožňuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) rozhodl vzhledem k nesplnění podmínky povinného zastoupení, zakotvené v ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. o dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. tak, že řízení bez jednání ve věci samé zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 1, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první, když žalobkyni podle obsahu spisu náklady v řízení o dovolání nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2007
JUDr. František Faldyna,CSc., v. r.
předseda senátu