ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1375.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1375/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně JUDr. M. P., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce F. B., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1/ F. ú. p. P. 9, 2/ JUDr. J. R., zastoupené advokátem, a 3/ R. F., o zaplacení částky 7,000.000,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 Cm 5/95, o dovolání druhé a třetí žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. června 2003, č. j. 4 Cmo 132/99-189, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Druhá a třetí žalovaná jsou povinny zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 7.575,-- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
Druhá a třetí žalovaná podaly proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze. dovolání datované 7. prosince 2003, podané k poštovní přepravě v prosinci 2003 a doručené soudu prvního stupně dne 12. prosince 2003.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. věc rovněž projednal (jak se výslovně uvádí v odůvodnění jeho rozhodnutí) podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v nálezu ze dne 20. února 2002, sp. zn. II. ÚS 618/01, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 25, ročníku 2002, části I., pod pořadovým číslem 20).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout (srov. §240 odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Jak se podává z obsahu spisu, dovoláním napadený rozsudek byl doručen zástupci dovolatelek s procesní plnou mocí JUDr. J. Š. dne 16. října 2003 (srov. doručenku u č. l. 198) a téhož dne nabyl právní moci (což plyne i z doložky právní moci vyznačené na rozhodnutí 14. listopadu 2003). Zástupci žalobkyně s procesní plnou mocí byl totiž rozsudek doručen již 3. října 2003 a prvnímu žalovanému 10. října 2003 (srov. doručenky u čl. l. 198).
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 18. listopad 2003 (úterý).
Dovolání podané dovolatelkami na poštu k přepravě až v prosinci 2003 je tedy zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Dovolatelky z procesního hlediska zavinily, že dovolání bylo odmítnuto, takže žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., a to - se zřetelem k době zahájení dovolacího řízení - ve znění účinném do 31. srpna 2006 (dále jen „vyhláška“).
Vzhledem k tomu, že předmětem dovolacího řízení, byla peněžitá částka převyšující 170.000,- Kč (konkrétně 210.000,- Kč) a že toto řízení skončilo odmítnutím dovolání, činí sazba odměny za dovolací řízení vycházející z ustanovení §3 odst. 1 a 3 vyhlášky 15.000,- Kč (srov. §14 odst. 1 a §15 vyhlášky). Takto určená sazba se snižuje o 50 %, jelikož advokát žalobkyně učinil v dovolacím řízení úkon právní služby (vyjádření k dovolání), tj. na částku 7.500,- Kč. Náhrada hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006 činí 75,- Kč. Nejvyšší soud tak žalobkyni k tíži dovolatelek přiznal celkem částku 7.575,- Kč, k jejíž úhradě dovolatelky zavázal (podle solidární povahy plnění, k němuž byly napadeným rozhodnutí zavázány) společně a nerozdílně.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinné dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 21. března 2007
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu