ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1759.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1759/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Mgr. L. R., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně U. b., a. s. „v likvidaci“, proti žalovaným 1) V. spol. s r. o. a 2) M. spol. s r. o., oběma zastoupeným advokátkou, o zaplacení částky 62,172.013,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve V. pod sp. zn. 11 C 15/2005, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v B. ze dne 25. srpna 2006, č.j. 27 Co 588/2005-111, takto:
Dovolání se odmítají.
Odůvodnění:
Krajský soud v B. usnesením ze dne 25. srpna 2006, č.j. 27 Co 588/2005-111, potvrdil usnesení Okresního soudu ve V. ze dne 1. září 2005, č.j. 11 C 15/2005-78, kterým soud prvního stupně - odkazuje na ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - připustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce Mgr. L. R., správce konkursní podstaty úpadkyně U. b., a. s. „v likvidaci“, vstoupila J. T. B., a. s., (dále jen „společnost“). Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro vstup společnosti (nabyvatelky práva) do řízení na místo žalobce.
Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalované dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a namítajíce, že v době zahájení řízení nebyla „původní žalobkyně“ (U. b., a. s.) aktivně legitimována k „vedení sporu“, neboť „žalované“ poskytla úvěrové prostředky E. a. s. Odvolací soud (ani soud prvního stupně) se otázkou, zda „původní žalobkyni“ svědčilo právo, o které v řízení jde, nezabýval, přestože je povinen vždy zkoumat, zda „jsou splněny podmínky řízení“; zatížil tak řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Proto dovolatelky požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání žalovaných, jež je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Nejvyšší soud již v usneseních uveřejněných pod čísly 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvod odchýlit se ani v této věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), podle kterého při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo (§107a o. s. ř.), soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod práva. Otázkou, zda je žalobce nositelem jím tvrzeného práva, popř. zda podle označené právní skutečnosti toto právo přešlo na jiného, se přitom nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř., ale již posouzení věci samé. Z týchž důvodů se nezabývá ani otázkou, zda smlouva o postoupení pohledávky je platným právním úkonem.
Jelikož dovolatelky prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu (a jeho obsahového vymezení), kterým je dovolací soud ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. vázán, splnění žádného z výše uvedených předpokladů, jimiž ustanovení §107a o. s. ř. podmiňuje vyhovění návrhu žalobce na vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního účastníka, nezpochybnily, Nejvyšší soud jejich dovolání jako zjevně bezdůvodná podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. ledna 2007
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu