ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.201.2006.1
sp. zn. 29 Odo 201/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové, v právní věci žalobkyně K. Z., spol. s r. o., zastoupené advokátkou, proti žalované Ing. J. F., zastoupené advokátem, o vydání listinných akcií, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 42 Cm 6/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. června 2005, č. j. 8 Cmo 206/2005-294, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. června 2005, č. j. 8 Cmo 206/2005 294, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. března 2005, č. j. 42 Cm 6/2002-285, kterým tento soud nepřipustil přistoupení A. . a. s., do řízení jako dalšího účastníka na straně žalobkyně a nepřipustil ani požadovanou změnu žaloby.
V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že podle ustanovení §94 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, vydá soud, jakmile se o něm dozví, usnesení, jímž jej přibere do řízení jako účastníka.
Odvolací soud konstatoval, že v projednávané věci jde o řízení nesporné dle ustanovení §200e o. s. ř., podle jehož odstavce 3 se účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 řídí ustanovením §94 odst. 1 větou první, podle které v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, jsou účastníky navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Z toho odvolací soud dovodil, že soud nemůže rozhodovat o přistoupení účastníka, tak jak požadovala žalobkyně, ale dojde-li k závěru, že se někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, řízení neúčastní od jeho zahájení, přibere jej do řízení dle §94 odst. 3 o. s. ř. Proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle §219 o. s. ř. potvrdil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a písm. b) o. s. ř.
Dovolatelka tvrdí, že v projednávané věci je mezi účastníky vedeno sporné řízení, když je veden spor mezi obchodní společností a jejím (bývalým) statutárním orgánem ohledně skutku, ke kterému došlo v době výkonu funkce statutárního orgánu. Řízení tohoto typu je zmíněno v ustanovení §9 odst. 3 písm. h) o. s. ř. a podle ustanovení §200e o. s. ř. se řídí účastenství ve věcech uvedených v §9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) o. s. ř. Dovolatelka nesouhlasí s postupem odvolacího soudu, přičemž namítá, že odvolací soud měl přezkoumat věcné námitky, které vznesla v odvolání. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná považuje dovolání za zjevně bezdůvodné a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl, pro případ, že podmínky pro odmítnutí nebudou splněny, navrhuje, aby bylo zamítnuto.
V průběhu dovolacího řízení rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. listopadu 2005, č. j. 42 Cm 6/2003-313, ve znění usnesení ze dne 22. 12. 2005, č. j. 42 Cm 6/2002-317 podle §107 o. s. ř. o tom, že bude v řízení pokračováno s právní nástupkyní původní žalobkyně.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Odvolací soud založil závěr o tom, že soud nemůže rozhodnout o přistoupení účastníka na tom, že jde o řízení podle ustanovení §200e o. s. ř., ve kterém není přistoupení účastníka postupem podle ustanovení §92 odst. 1 o. s. ř. možné.
Projednávaná věc ale věcí podle ustanovení §200e o. s. ř. není, byť jsou jejími účastníky obchodní společnost a její (bývalá) jednatelka.
Jak se určuje v ustanovení §200e odst. 3 o. s. ř., řídí se účastenství ve věcech uvedených v §200e odst. 1 o. s. ř. ustanovením §94 odst. 1 větou první. Ustanovení §200e odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že se jím řídí řízení ve věcech uvedených v §9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) o. s. ř.
V projednávané věci se domáhala žalobkyně na své (bývalé) jednatelce vydání akcií, které si, dle tvrzení žalobkyně, ponechala jako jednatelka bez právního důvodu. Takový spor ale žádnému z ustanovení §9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) o. s. ř. podřídit nelze.
Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání, usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst. 2, věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1, věta druhá a §226 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. července 2007
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu