Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2007, sp. zn. 29 Odo 389/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.389.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.389.2006.1
sp. zn. 29 Odo 389/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně JUDr. J. Č., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce Z. o. d., , proti žalované České republice – F. ú. v T., o „vydání“ částky 97.721,- Kč do konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 48 Cm 77/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. října 2005, č.j. 4 Cmo 181/2004-66, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. října 2005, č.j. 4 Cmo 181/2004-66, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. května 2004, č.j. 48 Cm 77/2002-52, uložil žalované vydat do konkursní podstaty úpadce částku 97.721,- Kč a žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žalované - odkazuje na ustanovení §103, §104 odst. 1, §221 odst. 1 písm. b) a §221 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) a ustanovení §64 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, usnesením ze dne 6. října 2005, č.j. 4 Cmo 181/2004-66, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.). Odvolací soud uzavřel, že k projednání a rozhodnutí sporu o vrácení přeplatku daně z přidané hodnoty není dána pravomoc soudu, nýbrž správce daně. V situaci, kdy žalobkyně uplatnila v roce 2002 u správce daně „stejný požadavek jako v této věci“, přitom považoval za nadbytečné rozhodnout i o tom, kterému „příslušnému orgánu věc po právní moci usnesení o zastavení řízení postupuje“. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., jejichž prostřednictvím namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka zdůrazňuje, že zastavil-li odvolací soud řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř., byl současně povinen rozhodnout i o postoupení věci orgánu, jehož pravomoc je dána; neučinil-li tak, je odvolací řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné. Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 23/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), podle kterého rozhodne-li soud, že není dána jeho pravomoc k projednání určité věci, je povinen současně rozhodnout, nemá-li jít o pravomoc cizozemského orgánu) i o postoupení věci orgánu, jehož pravomoc dána je (§104 odst. 1 věta druhá o. s. ř.); této povinnosti se nemůže zbavit poukazem na to, že řízení v téže věci již u orgánu, jemuž má být postoupena, probíhá nebo proběhlo. Důsledky plynoucí z takového stavu je totiž oprávněn vyvodit právě jen orgán, do jehož pravomoci náleží projednání a rozhodnutí věci. Jelikož odvolací soud výše uvedeným způsobem nepostupoval (výrok o postoupení věci příslušnému orgánu jeho rozhodnutí neobsahuje), zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243d odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 věta první o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. února 2007 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2007
Spisová značka:29 Odo 389/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.389.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28