ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.666.2006.1
sp. zn. 29 Odo 666/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně T., P., a. s., zastoupené advokátkou, proti žalované G. V. (E.) s. r. o., zastoupené advokátem, o 630.000,- Kč s příslušenstvím ze směnky, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 47 Sm 256/2004, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 28. prosince 2005, č. j. 12 Cmo 249/2005 - 29, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení
částku 450,- Kč do rukou její právní zástupkyně, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení Vrchního soudu v P., jímž odvolací soud potvrdil usnesení Městského soudu v P. ze dne 2. května 2005, č. j. 47 Sm 256/2004 – 21a, kterým tento soud odmítl námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Městským soudem v P. dne 17. ledna 2005, č. j. 47 Sm 256/2004 – 12, pro opožděnost.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není rozhodnutím ve věci samé.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., jelikož usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto ve věcech v těchto ustanoveních taxativně vypočtených.
Závěr, že proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není dovolání přípustné, ostatně Nejvyšší soud vyslovil již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 86/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 3 o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle ustanovení §14 odst. 3 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 31. srpna 2006, ve výši 375,- Kč a paušální náhradu nákladů řízení podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. srpna 2006.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně 3. října 2007
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu