ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.919.2005.1
sp. zn. 29 Odo 919/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela o žalobě Ing. S. H. zastoupeného advokátem, na obnovu řízení ve věci zápisu výmazu obchodní společnosti A., spol. s r. o. z obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. C 3154, za účasti Ing. M. D., zastoupeného advokátkou, o dovolání Ing. S. H. proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 22. února 2005, č.j. 7 Cmo 73/2004 - 131, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v P. usnesením ze dne 10. prosince 2003, č.j. F 60909/2003, F 94217/2003, F 95835/2003, F 113979/2003, C 3154-111, nepřipustil zpětvzetí žaloby na obnovu řízení (bod I. výroku) a povolil na základě žaloby, kterou podal svým jménem Ing. S. H. (jednatel společnosti A., spol. s r. o., identifikační číslo 16590554), obnovu řízení o výmaz této společnosti z obchodního rejstříku (bod II. výroku). Jako s účastníkem řízení dále jednal (jako s dalším jednatelem společnosti) s Ing. M. D.
K odvolání Ing. M. D. Vrchní soud v P. v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o nepřipuštění zpětvzetí žaloby na obnovu řízení a změnil je ve výroku o povolení obnovy řízení tak, že žalobu na obnovu řízení zamítl. Ohledně měnícího výroku odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že Ing. S. H. nebyl k podání žaloby na obnovu rejstříkového řízení aktivně věcně legitimován, neboť zákon mu (jako jednateli a společníku vymazávané společnosti), nepřiznává postavení účastníka původního rejstříkového řízení. Odvolací soud se neztotožnil ani se závěrem soudu prvního stupně o včasnosti žaloby na obnovu řízení, s tím, že počátek běhu tříměsíční subjektivní lhůty se - vzhledem k ustanovení §27 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) - musel odvíjet ode dne, kdy došlo ke zveřejnění zápisu o výmazu společnosti v Obchodním věstníku.
Proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal včasné dovolání Ing. S. H., maje je za přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a namítaje, že je dán dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Konkrétně dovolatel namítá, že závěr odvolacího soudu založený na premise, že jednatel společnosti s ručením omezeným není účastníkem řízení o výmazu společnosti z obchodního rejstříku, není správný. S účinností od 1. ledna 2001 je v ustanovení §200c o. s. ř. zakotvena odlišná úpravu okruhu účastníků rejstříkového řízení, s tím, že zapisované osoby (jednatelé, členové představenstva atd.) budou účastníky řízení. Podle dovolatele není pochyb o tom, že tyto osoby jsou účastníky rejstříkového řízení nejen při svém zápisu, nýbrž i při výmazu (jde o „zápis“ výmazu). Rejstříkové soudy takové osoby (jednatele, členy představenstva atd.) považují za účastníky řízení i při jejich výmazu. Při výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku by podle dovolatele mělo být postupováno analogicky. Výmazem společnosti totiž dojde i k výmazu výše uvedených osob (v dovolatelově případu jednatelů) z obchodního rejstříku. Dle současné praxe rejstříkové soudy takové osoby za účastníky řízení o výmazu společnosti nepokládají, což je podle dovolatele v rozporu s ustanovením §200c o. s. ř. Výmazem z obchodního rejstříku totiž dojde k zásahu do práv a povinností těchto osob a kdyby nebyly účastníky rejstříkového řízení, ani by se o tom, že již nejsou ve funkci, nedozvěděly. Účelem právní úpravy obsažené v ustanovení §200c o. s. ř. naopak bylo chránit práva osob zapisovaných podle zvláštních právních předpisů a zajistit jim tím možnost ovlivnit takové řízení svými právními úkony. Dovolatel poukazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu k právní úpravě v účastenství rejstříkovém řízení účinném před 1. lednem 2001, s tím, že Nejvyšší soud takovým osobám přiznával (s odkazem na ustanovení §94 odst. 1 o. s. ř.) postavení účastníka rejstříkového řízení, tam, kde jim právní řád jiný způsob ochrany jejich práv dotčených zápisem (změn) v obchodním rejstříku nepřiznával. Jiný (než jím výše podaný) výklad ustanovení §200c o. s. ř. by znamenal, že právní úprava účinná od 1. ledna 2001 postavení výše uvedených osob zhoršila a odňala jim právo být účastníkem řízení, v němž se rozhoduje o jejich právech a povinnostech. Ve světle výše řečeného je dovolatel názoru, že rozhodnutí o výmazu společnosti nenabylo právní moci, neboť nebylo doručeno všem účastníkům řízení, a proto mu zveřejněním rozhodnutí o výmazu společnosti v Obchodním věstníku nezačala běžet ani subjektivní lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení. O výmazu společnosti se dozvěděl 9. dubna 2003 a žalobu tedy podal v subjektivní tříměsíční lhůtě, tj. dne 9. června 2003. Dovolatel proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Ing. M. D. ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, když souhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí. K účastenství osob, které se zapisují do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, uvedl, že takové osoby jsou účastníky rejstříkového řízení pouze v té části, která se jich týká. Výmaz společnosti se však netýká jiných osob než vymazávaného podnikatele.
Se zřetelem k bodu 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005.
Dovolání je přípustné ve smyslu §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., avšak není důvodné.
Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto v hranicích právních otázek formulovaných dovoláním zabýval správností právního posouzení věci odvolacím soudem co do závěru o účastenství jednatele v řízení o zápisu výmazu společnosti s ručením omezeným z obchodního rejstříku.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. Pro právní posouzení věci je pak rozhodný především skutkový závěr, podle kterého usnesením ze dne 21. března 2002, č. j. F 28621/2002, C 3154-77, které nabylo právní moci dne 18. dubna 2002, Městský soud v P., na základě návrhu společnosti A., spol. s r. o., jednající statutárním orgánem (jednatelem Ing. M. D.), rozhodl o jejím výmazu z obchodního rejstříku (s odkazem na ustanovení §68 odst. 3 písm. f/ obch. zák. v rozhodném znění).
Podle ustanovení §200c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném v době podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku (1. března 2002), v době vydání usnesení o výmazu (21. března 2002) i v době, kdy usnesení o výmazu nabylo právní moci (18. dubna 2002), účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení §94 odst. 1 věty první o. s. ř. se nepoužije.
V této podobě platilo uvedené ustanovení i v době vydání napadeného usnesení.
Účastenství v rejstříkovém řízení (jež svou povahou je řízením nesporným) vymezuje občanský soudní řád v rozhodném znění podle definice obsažené v §94 odst. 2 o. s. ř. (v rozhodném znění); totiž tak, že účastníkem řízení zahájeného na návrh je navrhovatel a dále ti, které zákon (zde v §200c odst. 1 o. s. ř.) za účastníky označuje. Podnikatelem ve smyslu ustanovení §200c odst. 1 o. s. ř. se rozumí právnická, či fyzická osoba, která je jako podnikatelský subjekt zapisována do obchodního rejstříku. Jde-li o řízení o zápisu, jímž mají být do obchodního rejstříku zapsány osoby, které se do něj podle obchodního zákoníku a jiných zvláštních předpisů zapisují v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky tohoto řízení i tyto osoby. Účastenství je zde vymezeno tak, že tyto osoby - mají-li být do rejstříku zapsány v rámci zápisu podnikatele - zákon jako účastníky označuje výslovně (srov. k tomu např. bod 261. důvodové zprávy k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nebo Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl., 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, str. 825).
S dovolatelem lze souhlasit potud, že osoby zapisované do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele se účastní nejen řízení o svém zápisu, nýbrž i řízení o svém výmazu z obchodního rejstříku, a že mezi takové osoby patří např. též jednatelé společnosti s ručením omezeným. Dovolatel nicméně přehlíží, že zákon (občanský soudní řád) přiznává těmto osobám účast na rejstříkovém řízení jen ve spojení s jejich zápisem (jenž se děje v rámci zápisu týkajícího se podnikatele). Jinak řečeno, práva a povinnosti účastníka rejstříkového řízení mohou tyto osoby vykonávat jen ve vztahu k příslušné položce zápisu, která se jich týká. Je plně v souladu s logikou úpravy účastenství osob zapisovaných do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, zakotvené v §200c odst. 1 o. s. ř., že podá li např. společnost s ručením omezeným u rejstříkového soudu návrh na zápis změny své obchodní firmy, účastní se řízení (jako „podnikatel“) jen ona sama. Podá-li společnost s ručením omezeným u rejstříkového soudu vedle návrhu na zápis změny své obchodní firmy např. i návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku, pak jednatel, který má být z obchodního rejstříku vymazán, se řízení účastní pouze v rozsahu položky, která se ho týká (v rozsahu svého výmazu). Ve vztahu k zápisu změn obchodní firmy mu práva a povinnosti účastníka rejstříkového řízení nenáleží, stejně, jako by mu nenáležela, kdyby společnost s ručením omezeným podala návrh na zápis změn obchodní firmy samostatně.
Při rozhodování o návrhu na zápis výmazu obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným) rejstříkový soud zkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku; je-li tomu tak, pak návrhu jako celku vyhoví a jinak jej jako celek zamítne. V mezích, v nichž rejstříkový soud návrh na zápis výmazu společnosti z obchodního rejstříku projednává a rozhoduje o něm, nezkoumá dosavadní opodstatněnost zápisu jednotlivých zapsaných položek (obchodní firmy, statutárních orgánů, společníků apod.) a je rovněž vyloučeno, aby v případě, že podmínky pro výmaz společnosti jsou splněny, soud povolil výmaz jen některých zapsaných položek (tak, že by v obchodní rejstříku zůstala zapsána např. jen obchodní firma společnosti nebo jen statutární orgány společnosti).
Osoby zapisované do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jimž svědčí práva účastníka rejstříkového řízení jen ohledně položek, které se jich týkají, tedy nemohou jakkoli zvrátit rozhodnutí, kterým rejstříkový soud o návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku meritorně rozhodne. Jejich procesní podání, včetně řádných a mimořádných opravných prostředků, se totiž mohou týkat právě jen položek, které se jich týkají, a jejichž správnost nemá na posuzování návrhu na výmaz společnosti sama o sobě žádný vliv. Uvedené beze zbytku platí i pro jednatele společnosti s ručením omezeným, mezi něž patřil dovolatel.
Rejstříkové soudy tedy správně osoby zapsané do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele (společníky, statutární orgány apod.) za účastníky řízení o výmazu podnikatele z obchodního rejstříku nepovažují. Uvedené neodporuje ani tomu, co o povaze účastenství uzavřel Nejvyšší soud k úpravě rejstříkového řízení ve znění účinném před 1. lednem 2001.
Pro úplnost lze dodat, že to, co bylo skutečným motivem dovolatelem podané žaloby na obnovu řízení (tvrzení, že společnost měla v době výmazu majetek (pohledávku ve výši 205.000,- Kč), bylo i době výmazu společnosti řešitelné návrhem podle §75b odst. 2 obch. zák.
Jelikož dovolatel se řízení o výmazu společnosti s ručením omezeným neúčastnil ani jako navrhovatel výmazu (návrh podala společnost), je správný i závěr odvolacího soudu, že dovolatel nebyl osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby na obnovu řízení, neboť ve smyslu ustanovení §228 odst. 1 o. s. ř. nejde ani o účastníka původního rejstříkového řízení ani o právního nástupce původního účastníka řízení z důvodu universální nebo singulární sukcese, vůči němuž je napadené pravomocné rozhodnutí ve smyslu §159a odst. 1 o. s. ř. závazné. Vzhledem k tomu, že uvedený závěr obstojí coby samostatný důvod zamítnutí žaloby na obnovu řízení a že úvaha o opožděnosti této žaloby je závislá na řešení otázky účastenství, Nejvyšší soud se problematikou běhu subjektivní lhůty k podání žaloby na obnovu řízení již samostatně nezabýval.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako neopodstatněné zamítl (§243b odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že žaloba na obnovu řízení je v posuzovaném případě mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému rejstříkovém řízení, pro které ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 a §224 odst. 1 o. s. ř. platí ustanovení §146 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. (důvod postupovat podle části věty za středníkem tohoto ustanovení Nejvyšší soud neshledal).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. února 2007
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu