ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.291.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 291/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. dubna 2007 dovolání obviněného J. G., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2006, sp. zn. 23 To 922/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 T 131/2006, a rozhodl takto:
Dovolání J. G. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 10. 2006, sp. zn. 3 T 131/2006, byl obviněný J. G. uznán vinným
ad) body 1 – 4 výroku rozsudku pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zákona, dílem ve stádiu pokusu dle §8 odst. 1 tr. zákona, a pokračujícím trestným činem neoprávněného držení platební karty dle §249b tr. zákona,
ad) bod 5 výroku rozsudku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona,
ad) bod 6 výroku rozsudku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona.
Podle §247 odst. 2 tr. zákona za užití §35 odst. 1 tr. zákona byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 28 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost k náhradě škody vůči poškozeným J. B., V. H., Ing. J. K. a společnosti N. P., s. r. o., přičemž poškozená Ing. J. K. a firma N. P., s. r. o., byly podle §229 odst. 2 tr. řádu s uplatněným a nepřiznaným nárokem na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný
ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2004, č. j. 5 T 151/2002-232, který nabyl právní moci dne 1. 12. 2004, odsouzen za dvojnásobný trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn na základě usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. 40 Pp 658/2005, přesto
1. dne 19. 4. 2006 v době kolem 15.00 hodin ve 4. patře budovy Poliklinika J. odcizil bez použití násilí z neuzamčené převlékací kabiny rentgenového oddělení zde odloženou dámskou kabelku s dámskou peněženkou v hodnotě 300,- Kč, finanční hotovostí 2.800,- Kč, průkazem ZPMV a platební kartou Č. s., a. s., s PIN kódem, přičemž poté, co z kabelky odcizil peněženku s finanční hotovostí ve výši 2.800,- Kč a platební kartu s PIN kódem, kabelku s ostatními věcmi odhodil ve 3. patře budovy Poliklinika J., a téhož dne v době od 16.05 hodin do 16.09 hodin s pomocí odcizené platební karty vybral z bankomatu K. b., a. s., finanční hotovost v celkové výši 10.000,- Kč a získané finanční prostředky použil pro vlastní potřebu, čímž J. B., způsobil škodu v celkové výši 13.100,- Kč;
2. dne 6. 6. 2006 v době od 06.10 hodin do 06.15 hodin z neuzamčené kanceláře firmy J. ch., odcizil bez použití násilí z volně odložené kabelky dámskou koženou peněženku černé barvy v hodnotě 200,- Kč s finanční hotovostí ve výši 2.800,- Kč, 20 ks stravenek Gastrotour v celkové hodnotě 1.400,- Kč, s průkazkou VZP a OP na jméno V. H., 3 ks karet k účtům a platební kartou Maestro Č. s., a. s., kdy na tuto kartu provedl z bankomatu K. b., a. s., výběr finanční hotovosti ve výši 15.000,- Kč, čímž poškozené V. H., způsobil škodu odcizením v celkové výši 19.400,- Kč;
3. dne 19. 5. 2006 v době od 15.05 hodin do 15.06 hodin v budově H. P., a. s., v I. patře, bez použití násilí vnikl do kanceláře a z volně odložené kabelky odcizil dámskou peněženku s finanční částkou 1.150,- Kč, občanským průkazem a řidičským průkazem, kartou M., kartou VoZP, kartou k účtu G. M., a platební kartou P. s. vystavené na jméno poškozené J. K., dále odcizil mobilní telefon zn. Nokia 3100 se SIM kartou Eurotel, a následně v době od 15.09 hodin do 15.12 hodin, prostřednictvím odcizené platební karty P. s., a. s., provedl tři úspěšné a dva neúspěšné výběry hotovosti z bankomatu Č. s., a. s.,, přičemž se mu podařilo takto vybrat finanční částku ve výši 5.000,- Kč, kterou použil pro vlastní potřebu, čímž poškozené J. K., způsobil škodu odcizením v celkové výši 6.650,- Kč a na poplatcích účtovaných za výběrní transakce účtované bankou k tíži účtu škodu ve výši 75,- Kč;
4. dne 20. 6. 2006 v době kolem 10.40 hodin v objektu firmy N. P., s. r. o., bez použití násilí vnikl do neuzamčené kanceláře, kde odcizil volně odloženou dámskou kabelku s peněženkou, ve které byla finanční částka 150,- Kč, platební karta VISA vydaná Č. s., a. s., kreditní karta, dále odcizil na stole volně odložený mobilní telefon zn. Nokia 62301 majitelky Ing. J. K., dále zde odcizil mobilní telefon zn. Nokia 6101 majitele N. P., s. r. o., čímž způsobil Ing. J. K., celkovou škodu ve výši 1.950,- Kč a společnosti N. p., s. r. o., škodu ve výši 3.500,- Kč;
5 dne 26. 7. 2006 v době kolem 11.45 hodin do 11.50 hodin z neuzamčené kanceláře v č. 7 v přízemí budovy O. i. p., odcizil bez použití násilí zde volně odložený mobilní telefon zn. Siemens C55 v hodnotě 800,- Kč, čímž poškozené firmě ing. J. B., Q. Q. s., způsobil škodu odcizením ve výši 800,- Kč;
6. dne 1. 8. 2006 v době kolem 06.30 hodin v prostorách firmy S. – t. a p. s., s. r. o., bez použití násilí vnikl do neuzamčené kanceláře v I. patře a v této odcizil z volně odložené kabelky dámskou peněženku s obsahem 1.000,- Kč, platební kartou Č. s., a. s., na jméno L. B., jejím řidičským průkazem, zákaznickou kartou a průkazkou VZP ČR, čímž poškozené L. B., způsobil škodu odcizením ve výši 1.100,- Kč.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podala odvolání státní zástupkyně i obviněný. Těmito odvoláními se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 11. 12. 2006 Krajský soud v Českých Budějovicích, který svým rozsudkem sp. zn. 23 To 922/2006 k odvolání státní zástupkyně napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil ve výroku o vině pod bodem 6 rozsudku a celém výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. řádu v této věci znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, a jednak trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zákona, protože
dne 1. 8. 2006 v době kolem 06.30 hodin v prostorách firmy S. – t. a p. s., s. r. o., bez použití násilí vnikl do neuzamčené kanceláře v prvním patře a v této odcizil z volně odložené kabelky dámskou peněženku v hodnotě 100,- Kč s obsahem 1.000,- Kč, platební kartou Č. s., a. s., na jméno L. B., jejím řidičským průkazem, zákaznickou kartou, čímž poškozené L. B., způsobil škodu odcizením ve výši 1.100,- Kč, přičemž takového jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2004, č. j. 5 T 151/2002-232, který nabyl právní moci dne 1. 12. 2004, odsouzen za dva trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. e) tr. zákona, dílem spáchané ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanáct měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. 40 Pp 658/2005.
Za tyto trestné činy a za trestné činy pod body 1 až 4 výroku rozsudku a pod bodem 5 výroku rozsudku, ohledně nichž zůstal rozsudek nezměněn, mu podle §247 odst. 2 tr. zákona za užití §35 odst. 1 tr. zákona uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 32 měsíce. Podle §39a odst. 2 písm c) tr. zákona obžalovaného pro výkon trestu odnětí svobody zařadil do věznice s ostrahou.
Odvolání obžalovaného J. G. bylo podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání, ve kterém napadá rozsudek soudu druhého stupně s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu s tím, že uložený trest považuje za nepřiměřeně přísný, i když došlo ke změně kvalifikace u trestného činu pod bodem 6 rozsudku.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku tvrdí, že soud nepřihlédl k polehčujícím okolnostem, a to zejména k tomu, že dovolatel spáchal trestný čin v tíživé životní situaci, kdy byl pod tlakem ze strany družky a pod hrozbami mužů, kteří mu vyhrožovali. Dále uvádí, že má čtyři děti, o které by se měl starat, přinejmenším na ně platit alimenty. Je v invalidním důchodu a je odkázaný na léky, které asi budou ve výkonu trestu obtížně dostupné. Dále uvádí, že jeho matka je osamělá a byla by ráda, kdyby jí také pomáhal. Dovolatel svého jednání lituje a slibuje, že v budoucnu se již závadového jednání nedopustí.
Na rozdíl od závěrů krajského soudu má dovolatel za to, že tento nedostatečně hodnotil skutečnosti významné pro rozhodnutí o druhu a výši trestu a podcenil polehčující okolnosti. Dovolatel ve svém jednání nespatřuje tak významný stupeň nebezpečnosti pro společnost, byť škoda přesáhla hranici škody nikoli malé. V této souvislosti namítá, že výše trestu je neúměrně vysoká právě s ohledem na výši způsobené škody.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby byl napadený rozsudek zrušen ve výroku o trestu a aby mu byl uložen trest mírnější.
K podanému dovolání podal své písemné vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že dovolací důvod, na který se dovolatel odkazuje, není naplněn v tom smyslu, že uložený trest je nepřiměřeně přísný. Současně upozorňuje, že použité námitky nelze podřadit ani např. pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Navrhuje proto, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je dán v případech, kdy obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
Nejvyšší soud je toho názoru, že uvedenému dovolacímu důvodu podané dovolání neodpovídá, neboť neobsahuje žádnou námitku, která by směřovala k nápravě některé z vad sledovaných citovaným ustanovením tr. řádu. Veškeré námitky dovolatele napadají uvážení soudu o přiměřenosti uloženého trestu, resp. v rámci tohoto uvážení posouzení možných polehčujících či přitěžujících okolností. Toto uvážení soudu však v rámci dovolání jako mimořádného opravného prostředku svého druhu nelze relevantně napadat ani s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ani na kterýkoli jiný ze zákonných dovolacích důvodů.
Námitky proti údajné nepřiměřenosti trestu, pokud nejde o vadu spočívající s uložením druhu trestu, který zákon nepřipouští, případně o uložení trestu mimo zákonnou trestní sazbu, se tedy neslučují s žádným z dovolacích důvodů uvedených v jejich taxativním výčtu dle §265b odst. 1 tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. G. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 4. dubna 2007
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h