ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.495.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 495/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. května 2007 dovolání obviněného R. C., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 7 To 493/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 145/2004, a rozhodl takto:
Dovolání R. C. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 2 T 145/2004, byl obviněný R. C. uznán vinným jednak trestným činem nedovoleného ozbrojování dle §185 odst. 1 tr. zákona, a jednak trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona a dále trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zákona.
Za tyto trestné činy a za trestnou činnost, pro kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2005, č.j. 6 T 216/2004-147, který nabyl právní moci dne 21. 9. 2005 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 7 To 326/2005, byl podle §155 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §35 odst. 2 tr. zákona byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 7 To 326/2005, kterým byl v odvolacím řízení změně výrok o trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2005, č. j. 6 T 216/2004-147, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl současně uložen trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole německé výroby zn. Walther model P 38, ráže 9x19, s 5 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9x19.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný
1.
od blíže nezjištěné doby od 8. 5. 2004, ačkoli nebyl držitelem zbrojního průkazu, měl v držení samonabíjecí pistoli německé výroby zn. Walther model P 38, ráže 9x19, s nejméně 15 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9x19, a 3 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9 mm Makarov, kterou dne 6. 5. 2004 kolem 18.00 hodin, před restaurací u venkovního posezení, před nejméně třemi svědky, v podnapilém stavu, užil ke střelbě ostrými náboji, kdy z ní pětkrát vystřelil,
2.
v době od 9. 5. 2004 do 17. 6. 2004, ačkoli nebyl držitelem zbrojního průkazu, měl v držení samonabíjecí pistoli německé výroby zn. Walther model P 38, ráže 9x19, s 5 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9x19.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2006 Krajský soud v Ostravě. Ten svým rozsudkem sp. zn. 7 To 493/2006 z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu zrušil ve výroku o vině pod bodem 1), celý výrok o trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu nově uznal R. C. vinným jednak trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zákona, jednak trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona, a to za skutek spočívající v tom, že obviněný od blíže nezjištěné doby nejméně od 6. 5. 2004 do 8. 5. 2004, ačkoli nebyl držitelem zbrojního průkazu, měl v držení samonabíjecí pistoli německé výroby zn. Walther model P 38, ráže 9x19, s nejméně 15 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9x19, a 3 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9 mm Makarov, kterou dne 6. 5. 2004 kolem 18.00 hodin, před restaurací u venkovního posezení, před nejméně třemi svědky, v podnapilém stavu, užil ke střelbě ostrými náboji, kdy z ní pětkrát vystřelil.
Při nezměněném výroku o vině pod bodem 2) napadeného rozsudku byl soudem druhého stupně R. C. za tyto trestné činy a za trestnou činnost, pro kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2005, č. j. 6 T 216/2004-147, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 7 To 326/2005, podle §155 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl současně uložen trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole německé výroby zn. Walther model P 38, ráže 9x19, s 5 náboji tuzemské výroby zn. S&B, ráže 9x19.
Podle §35 odst. 2 tr. zákona byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2005, č. j. 6 T 216/2004-147 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 7 To 326/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku dovolání, ve kterém napadá výrok soudu druhého stupně o vině s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku tvrdí, že skutek tak, jak byl vymezen odvolacím soudem, nebyl prokázán a že takové vymezení skutku nemá oporu v provedených důkazech. Polemizuje se závěrem Krajského soudu v Ostravě v odůvodnění jeho rozsudku, kde tento soud konstatuje, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné a nezbytné důkazy, které správně vyhodnotil a vyložil a že obhajoba obviněného byla přesvědčivým způsobem vyvrácena. Obviněný zdůrazňuje, že žádný ze svědků nepotvrdil skutečnosti, jež jsou součástí skutkové věty rozsudku, totiž že použil v uvedený den zbraň tohoto typu s ostrými náboji, což ostatně dle dovolatele vyplývá i z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, v němž jsou konstatovány výpovědi svědků J. J. a J. J.
Dále dovolatel uvádí, že si je vědom restriktivního výkladu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu standardní judikaturou Nejvyššího soudu, ale má za to, že v jeho případě šlo o nespravedlivý proces a že došlo k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovuje názor, že důvod pro podání dovolání uváděný dovolatelem nekoresponduje s obsahem odůvodnění dovolání, že se dovolatel domáhá pouze přehodnocení skutkových zjištění soudu, přičemž ovšem tato skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání obviněného. Proto navrhuje, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Nejvyšší soud je toho názoru, že uvedenému dovolacímu důvodu podané dovolání neodpovídá, neboť neobsahuje žádnou námitku, která by primárně směřovala k právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, ačkoli dovolatel v obecné rovině tvrdí, že rozhodnutí soudu druhého stupně je na nesprávném právním posouzení založeno.
Skutečným obsahem podaného dovolání je však výhradně zpochybnění skutkových zjištění soudu, jejichž revize se dovolatel domáhá, jakoby dovolací soud byl soudem řádné třetí instance a jakoby dovolání mělo povahu druhého odvolání. Dovolatel sice uvádí, že si je vědom „restriktivního výkladu“ jím uplatněného dovolacího důvodu judikaturou Nejvyššího soudu, nicméně v této věci se zjevně zcela mýlí, neboť nejde o výklad uvedeného ustanovení trestního řádu, nýbrž o jeho obsah a smysl, jakož i o zákonné určení dovolání jako mimořádného specifického opravného prostředku.
Pokud se dovolatel odkazuje na principy spravedlivého procesu, pak Nejvyšší soud považuje za vhodné upozornit, že k těmto principům patří i respekt k právnímu řádu, a to nejen ze strany občanů, ale i orgánů aplikujících právo, včetně Nejvyššího soudu. Nerespektování právní úpravy dovolání stanovené trestním řádem ze strany Nejvyššího soudu by jistě nebylo možno považovat za úctu k principům spravedlivého procesu. V posuzovaném případě je zcela zjevné, že v něm nejde o extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právním posouzením jednání obviněného, takže ani zcela výjimečný zásah do skutkových zjištění z tohoto titulu nepřichází do úvahy.
Protože obsahem podaného dovolání – jak výše uvedeno – jsou výhradně námitky proti učiněným skutkovým zjištěním včetně skutkového hodnocení provedených důkazů, nelze toto dovolání podřadit nejen pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale ani pod žádný jiný ze zákonem vymezených dovolacích důvodů a je tedy nutno učinit závěr, že podané dovolání nebylo podáno v souladu se zákonnými dovolacími důvody.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného R. C. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 23. května 2007
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h