ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.69.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 69/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. února 2007 o dovolání podaném Ing. J. D., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 To 182/2006 ze dne 8. 6. 2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 92/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 2 T 92/2005 ze dne 7. 3. 2006 byl dovolatel uznán vinným (stejně jako spoluobviněný J. B.) trestným činem obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. a) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. V téže věci potom byl další obviněný V. M. obžaloby podle §226 písm. c) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěn. Dále potom rozhodl o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podali Ing. J. D., J. B. a příslušný státní zástupce (ve vztahu k obviněnému V. M.) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem sp. zn. 12 To 182/2006 ze dne 8. 6. 2006 tak, že z podnětu odvolání obou obviněných napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil v části týkající se těchto obviněných a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že na základě skutku, který ve výroku svého rozhodnutí popsal, oba obviněné uznal vinnými trestným činem obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a každého z nich odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když výkon takto uložených trestů podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho roku. Dále rozhodl o vzneseném nároku na náhradu škody a odvolání státního zástupce ohledně obviněného V. M. podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal Ing. J. D. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že skutková věta obsažená v napadeném rozsudku sama vylučuje trestní odpovědnost dovolatele s tím, že firma, u které dovolatel pracoval, byla subdodavatelem speciální práce spočívající v mechanickém zhutnění zeminy, nezabývala se jejím odstraněním a v tomto směru byla uzavřena i příslušná smlouva. Dovolatel se nad rámec svých povinností zajímal o to, zda v prostoru pracoviště nevede plynové potrubí a byl informován spoluobviněným B., že nikoliv. Pouze ze stavebního deníku plynulo, že předmětnou plochou prochází plynovod, který byl podle vyjádření dodavatele v předepsané hloubce, a proto nebyl vytyčen s tím, že nebylo prokázáno, že by byl na tuto skutečnost upozorněn ani ze strany zadavatele. Celkově poukázal na nedbalý postup zhotovitele a dodavatele zakázky s tím, že nebyla předána příslušná dokumentace stran existence plynového potrubí případně hloubky jeho uložení a vedení plynu nebylo ani označeno. Proto nebylo na místě dovodit nakonec soudy shledanou trestní odpovědnost dovolatele tak, že z pozice svého zaměstnání zanedbal důležitou povinnost a způsobil tak škodu velkého rozsahu. To i s ohledem na to, že dovolatel s poukazem na své zkušenosti a znalosti mohl důvodně předpokládat, že plynové potrubí pod obchodním domem ani v jeho okolí vést nemůže. S ohledem na uvedené má za to, že jeho jednání bylo nesprávně posouzeno, když nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty označeného trestného činu pro absenci jeho objektivní, ale i subjektivní stránky. Proto také navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a „buď rozhodl sám rozsudkem dle §265m/1 tr. ř. a ods. Ing. J. D. z obžaloby zprostil, nebo, aby dle §265l/1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že podané dovolání přes uplatněný dovolací důvod ve skutečnosti vychází z odlišných skutkových okolností, než ke kterým dospěl nalézací soud. Učiněná skutková zjištění soudy má za správná a úplná, přičemž z pohledu právního posouzení předmětného skutku či jiného hmotně právního posouzení nelze mít za to, že mezi učiněnými skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry je extrémní rozpor. Takto je dovolání v tomto směru podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b tr. ř. K namítané výhradě stran obsahu skutkové věty napadeného rozsudku uvedl, že dovolatelem vedená citace je nonsensem, neboť povinnosti obviněného B. předat staveniště v souladu s příslušnou smlouvou odpovídá na druhé straně (jak plyne i z další části skutkové věty) také povinnost dovolatele zahájit práce až po řádném převzetí tohoto staveniště, což v sobě zahrnuje i řádné vyznačení předmětného plynového potrubí. Otázka provádění ručních prací a zájmu na urychlení prováděných prací jako celku je v tomto směru irelevantní. Přítomnost plynového potrubí na místě byla objektivním faktem, ten byl znám i dovolateli a bylo tak jeho povinností vzít tuto skutečnost vážně na vědomí a při provádění prací dále postupovat v souladu s příslušnými předpisy. Skutková podstata označeného trestného činu tak byla naplněna dovolatelem jak po stránce objektivní, tak i subjektivní, když předmětný skutek spáchal formou nedbalosti vědomé podle §5 písm. a) tr. zák., neboť věděl, že může škodlivý následek způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že k jeho vzniku nedojde. V důsledku takovéhoto jeho jednání vzniklo obecné nebezpečí v podobě poškození plynovodu a následnému požáru spojené se vznikem značné (fakticky velkého rozsahu) škody. Z uvedených důvodů proto navrhl, aby takto podané dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto, jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v těch případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se tak nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry.
V dané věci především dovolatel namítl, že o existenci plynového potrubí v místě, kde byly prováděny zemní práce nevěděl, a pokud se o tuto skutečnost přesto zajímal, bylo mu řečeno, že v prostoru pracoviště není. Z učiněných skutkových zjištění ovšem jednoznačně plyne (výpovědi spoluobviněného B. a M. i svědka M.), že přes staveniště vede trasa plynového potrubí, když sám dovolatel stál u sondy, kde bylo plynové potrubí vidět. Této skutečnosti však nevěnoval přiměřenou pozornost, nezajistil si potřebnou dokumentaci a spolehl se pouze na dílčí informace, aniž by si je odpovídajícím způsobem ověřil, a to i s ohledem na tak podstatnou věc, jakou je práce v místě, kde plynové potrubí vede při vědomí, že jeho porušením může nastat vážný následek (jak se i stalo). Přitom je bezvýznamný jeho odkaz na charakter prováděných prací (hutnění zeminy) či na hloubku, ve které bylo plynové potrubí uloženo. Soudy také případně odkázaly na nutnost spolupráce firem, které na místě pracovaly s tím, že nedbalosti se dopustil popsaným způsobem jak dovolatel, tak i spoluobviněný B. Přitom se v posuzované věci jedná o nedbalost vědomou ve smyslu ustanovení §5 písm. a) tr. zák., když na základě učiněných skutkových zjištění lze dovodit, že dovolatel věděl, že může škodlivý následek způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že k němu nedojde. Protože přes uvedenou vědomost o přítomnosti plynového potrubí na staveništi a bez ohledu na tuto skutečnost, vydal příkaz k provádění prací a v důsledku toho došlo k poškození plynovodu, následnému požáru a vzniku značné škody (fakticky škody velkého rozsahu). I když namítaná absence objektivní, ale i subjektivní stránky předmětného trestného činu je námitkou právně relevantní (z hlediska uplatněného dovolacího důvodu), s ohledem na uvedené je však zjevně neopodstatněnou. Co se týče výhrad proti formulaci skutkové věty je na místě dodat, že ta je formulována dostatečně popisným způsobem a tedy tak, že skutek v ní popsaný umožnil soudům tento adekvátně právně kvalifikovat. Konečně, pokud dovolatel namítá, že v jeho jednání nelze spatřovat z jeho strany porušení důležité povinnosti, nutno v tomto směru odkázat plně na citované rozhodnutí odvolacího soudu, když ani on k takovému závěru nedospěl.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. února 2007
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka