Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.07.2007, sp. zn. 3 Tdo 705/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.705.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.705.2007.1
sp. zn. 3 Tdo 705/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. července 2007 o dovolání V. O., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 9 To 602/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 47/2006, takto: Podle §265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 To 602/2006 ze dne 19. 12. 2006 zrušuje. Podle §265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Brně p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 3 T 47/2006, byl obviněný V. O. uznán vinným v bodě 1/ trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a v bodě 2/ trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle §229 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) byla poškozená Bc. E. P., bytem B. S., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný: 1) dne 6. 8. 2005 kolem 09.00 hod. v prodejně nábytku společnosti I. D., s. r. o., na ul. k. J., B., kde je zaměstnán, poté co mu majitelka společnosti a jeho bývalá manželka Bc. E. P., trvale bytem B., ul. S., na jeho žádost odmítla zapůjčit osobní automobil tov. zn. Citroën C5, který je majetkem shora uvedené firmy a který ona výhradně užívala, vzal si bez jejího svolení z prodejního stolu klíče od vozidla, kam je po příchodu do prodejny majitelka odložila, a přes její výslovný nesouhlas a opětovné výzvy, aby jí klíče vrátil, tak neučinil, požadoval po ní odškodné ve výši 1.500.000,- Kč, když se pokoušela mu vytrhnout klíče z ruky, udeřil ji otevřenou dlaní na pravou tvář, i s klíči z prodejny odešel, na parkovišti si vzal shora uvedený automobil, se kterým odjel, a tento pak bez souhlasu majitelky užíval nejméně do 2. 9. 2005, 2) dne 6. 8. 2005 kolem 18.00 hod. v bytovém domě na ul. S. v B., poté, co zaklepal na dveře bytu své bývalé manželky Bc. E. P., kde za doby trvání manželství společně bydleli, a poté, co Bc. E. P. dveře otevřela, ji odstrčil, dveře rozrazil, vnikl do předsíně bytu, kde ji fyzicky napadl, a to tím způsobem, že jí dal facku otevřenou dlaní do levé části obličeje, poté jí podrazil nohy až upadla na zem, kde ji asi osmkrát udeřil pěstí do horní části těla, a to do levé ruky a levého boku, kopal ji do levé nohy, vulgárně jí nadával, že je kurva a hajzl, že mu zničila život, vyhrožoval jí, že ji zabije, pokud mu nedá částku 1.500.000,- Kč, a v době, kdy se jí podařilo vstát, tak si vzal z věšáku zde pověšené druhé klíče od osobního automobilu tov. zn. Citroën C5, majitele společnosti I. D., s.r.o., a tyto jí odmítl přes její opakované výzvy vrátit, odmítl opustit byt, kde setrval i v době, kdy se do bytu dostavil na telefonické zavolání poškozené její bratr, a poté její matka se svým manželem, kteří jej následně opakovaně vyzývali, aby opustil byt, když obžalovaný neustále opakoval, že z bytu odejde, až mu poškozená dá částku 1.500.000,-Kč, a z bytu odešel poté, co si připravil do přepravky věci, které dostal darem od své babičky a na které mu jeho babička přispěla, a poté, co mu tuto přepravku s věcmi odnesla poškozená na chodbu před byt, když tímto svým jednáním způsobil poškozené zranění, a to podlitinu na zádech v oblasti pravé ledviny, na levé paži, na levém předloktí a na hřbetu pravé ruky, přičemž toto zranění nevyžadovalo léčbu, ale pouze doporučené fyzické šetření. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2006 Krajský soud v Brně. Ten jej svým usnesením sp. zn. 9 To 602/2006 podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal V. O. jako osoba oprávněná dovolání, a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že odvolacím soudem byl vyzván k odstranění vad blanketně podaného odvolání a že mu tato výzva byla doručena dne 24. 11. 2006. Povinnosti stanovené výzvou soudu dostál, pokud prostřednictvím svého obhájce dne 29. 11. 2006 doplnění odvolání odeslal soudu faxem a hned následující den i poštou. Podle §59 odst. 1 o. s. ř. (dovolatel zřejmě míní §59 odst. 1 tr. ř.) lze podání učinit mj. i telefaxem. Pokud tak v poslední den běhu soudem stanovené pětidenní lhůty učinil, splnil to, k čemu byl soudem vyzván, tj. odstranil vady podaného odvolání. Dle názoru dovolatele tedy odvolací soud pochybil, pokud dle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl podané odvolání, neboť k takovému postupu nebyl ex lege v takové situaci oprávněn. Nad rámec této argumentace dovolatel dodává, že podle jeho názoru by soud neměl důvod k odmítnutí podaného dovolání ani v situaci, kdy by odůvodnění jeho odvolání bylo skutečně podáno pouze k poštovní přepravě dne 30. 11. 2006, tedy den po uplynutí odvolacím soudem stanovené lhůty k odstranění vad odvolání, neboť v době, kdy o odvolání soud rozhodoval, tj. dne 19. 12. 2006, bylo již odvolání prosté vad a tedy měl o něm věcně rozhodnout. V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). V rámci tohoto vyjádření potom dospěla k závěru, že v daném případě byla stanovená pětidenní lhůta pro odstranění vad odvolání dodržena, neboť obhájce obviněného převzal výzvu k odstranění vad odvolání dne 24. 11. 2006 a dne 29. 11. 2006 bylo faxováno doplnění odvolání. Z tohoto důvodu státní zástupkyně navrhuje, aby na podkladě podaného dovolání bylo usnesení Krajského soudu v Brně zrušeno a aby byla věc tomuto soudu přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr.ř. a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze uplatnit tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až k) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo jestliže byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzovaném případě dovolatel tvrdí, že byl odmítnut jeho řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž by k tomuto odmítnutí byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem. Konkrétně uvedl, že nebyly naplněny podmínky obsažené v §253 odst. 3 tr. ř. spočívající v nesplnění obsahových náležitostí odvolání, neboť soud nesprávně posoudil uplynutí (resp. neuplynutí) stanovené lhůty pro odstranění vad podaného odvolání. Na základě takto koncipovaného obsahu dovolání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podané dovolání je svým charakterem s uplatněným dovolacím důvodem v souladu a na základě věcného přezkoumání věci i důvodné. Jestliže Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 9 To 602/2006 odmítl podané odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. se strohým odůvodněním, že „podané odvolání bylo sice odůvodněno, ale ne ve smyslu §249 odst. 1 tr. ř. a ne ve stanovené pětidenní lhůtě, neboť bylo podáno poštou až dne 30. 11. 2006“, pak toto tvrzení nelze s ohledem na obsah trestního spisu akceptovat. V prvé řadě nelze z citovaného rozhodnutí nikterak vyrozumět, v čem odvolací soud spatřoval nesoulad obsahu podaného odvolání s ust. §249 odst. 1 tr. ř., neboť jak zmíněné usnesení samotné (včetně odůvodnění), tak ani protokol o neveřejném zasedání ze dne 19. 12. 2006 toto tvrzení nikterak nekonkretizuje. Především však Nejvyšší soud shledává v postupu Krajského soudu v Brně vadu spočívající v tom, že tento soud se sice v odůvodnění svého citovaného usnesení zmiňuje o datu podání doplnění odvolání k poštovní přepravě (30. 11. 2006), zcela však ignoruje skutečnost, že předmětné podání bylo dne 29. 11. 2006 (a tedy ve stanovené lhůtě dle §60 odst. 1 tr. ř.) podáno faxem, tedy řádným způsobem ve smyslu ust. §59 odst. 1 tr. ř. Namítá-li dovolatel tuto skutečnost, pak tak činí právem, neboť fakt, že Krajský soud v Brně toto podání učiněné telefaxem obdržel již 29. 11. 2006, je z obsahu trestního spisu nesporný (viz č. l. 235). Obdobně jako ohledně samotného obsahu tohoto podání, tak ani ohledně jeho podání (resp. přijetí soudem) telefaxem dne 29. 11. 2006 není v předmětném usnesení soudu druhého stupně, ani v protokolu o neveřejném zasedání žádná zmínka, natož jakékoli právní zhodnocení. Za uvedeného stavu věci Nejvyššímu soudu nezbylo než konstatovat, že podané dovolání je důvodné, když v daném případě byl naplněn dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť byl podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnut řádný opravný prostředek (odvolání) obviněného, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud zrušil jednak napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jednak i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém rozhodování je odvolací soud vázán právním názorem, který v tomto usnesení vyslovil Nejvyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.). Trestní věc obviněného se tak znovu vrací do procesního stadia řízení před odvolacím soudem, proto bude na odvolacím soudu, aby se znovu pečlivě vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v dovolatelem podaném odvolání. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit ve veřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 26. července 2007 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/26/2007
Spisová značka:3 Tdo 705/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:3.TDO.705.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28